Kniha se zaměřuje na vývoj managementu vysokých škol a předkládá historický přehled od doby zakládání středověkých univerzit až po současnost. Vývoj je rozdělen do několika etap, a to na základě společenských souvislostí, které jednotlivá období významně ovlivňovaly. U každé etapy jsou též vymezeny kompetence zodpovědných osob a kolektivních orgánů, jako byli rektor, děkan, profesorský sbor apod., jež se na řízení univerzit podílely. Zejména polistopadové období (od roku 1989), je z hlediska kompetencí a řízení, popsáno detailněji. V knize je taktéž diskutována role státu jako objednavatele vysokoškolského vzdělávání a zmíněny překážky kvalitního vzdělávání na současných vysokých školách. Na základě diskutovaných nedostatků v současném vysokoškolském vzdělávání a možností, které skýtá aplikace moderních metod managementu, je v knize navrženo jedenáct doporučení, jejichž cílem je zlepšit způsob řízení univerzit, a tím snad i napomoci ke zlepšení kvality vzdělávání.