OBSAH

• I. OBECNÉ VLASTNOSTI DISPERZNÍCH SOUSTAV
  • 1. ZÁKLADNÍ POJMY
    • 1.1 Disperzní systémy
      • 1.1.1 Definice
      • 1.1.2 Velikost a tvar disperzních částic
      • 1.1.3 Počet molekul v disperzní částici
      • 1.1.4 Struktura disperzního podílu
      • 1.1.5 Fázový statut disperzního podílu
      • 1.1.6 Vznik a stabilita disperzních soustav
    • 1.2 Problémy kvantitativní charakterizace velikosti částic
      • 1.2.1 Globální rozměry disperzní částice
      • 1.2.2 Statistické rozdělení částic podle velikosti
      • 1.2.3 Statistické rozdělení částic podle jiné vlastnosti
  • 2. KINETICKÉ VLASTNOSTI ODVOZENÉ Z TEPELNÉHO POHYBU
    • 2.1 Tepelný pohyb disperzních částic a jeho důsledky
    • 2.2 Termodynamické důsledky tepelného pohybu
      • 2.2.1 Osmotický tlak
      • 2.2.2 Membránová osmometrie
      • 2.2.3 Fluktuace
    • 2.3 Dynamika tepelného pohybu a difuze
      • 2.3.1 Střední posuv
      • 2.3.2 Střední posuv a difuzní koeficient
      • 2.3.3 Frikční koeficient v transportních jevech
      • 2.3.4 Einsteinova rovnice pro difuzní koeficient
      • 2.3.5 Stanovení difuzního koeficientu
      • 2.3.6 Rotační tepelný pohyb
      • 2.3.7 Dodatek: Výpočet průměrné veličiny z pravděpodobnostní funkce
  • 3. KINETICKÉ VLASTNOSTI: SEDIMENTACE
    • 3.1 Základní rovnice
      • 3.1.1 Sedimentační rychlost v gravitačním poli
      • 3.1.2 Sedimentační rychlost v odstředivém poli
      • 3.1.3 Sedimentační rovnováha
    • 3.2 Sedimentační analýza hrubých disperzí
    • 3.3 Sedimentační analýza koloidních disperzí
      • 3.3.1 Ultracentrifuga
      • 3.3.2 Metoda sedimentační rychlosti
      • 3.3.3 Metoda sedimentační rovnováhy
      • 3.3.4 O použití ultracentrifugy
  • 4. VISKOZITA DISPERZNÍCH SOUSTAV
    • 4.1 Tok kapalin
      • 4.1.1 Základní pojmy
      • 4.1.2 Typická uspořádání toku
    • 4.2 Viskozita disperzních soustav
      • 4.2.1 Zvýšení viskozity přítomností disperzního podílu
      • 4.2.2 Einsteinova rovnice
      • 4.2.3 Modifikace Einsteinovy rovnice ve zředěných disperzích
      • 4.2.4 Úprava Einsteinovy rovnice pro koncentrovanější disperze
      • 4.2.5 Odchylky od Newtonova zákona
      • 4.2.6 Měření viskozitního koeficientu
  • 5. ELASTICKÝ ROZPTYL SVĚTLA
    • 5.1 Rozptyl světla na malých částicích
      • 5.1.1 Rozptyl světla ve velmi zředěném plynu
      • 5.1.2 Diskuse rozptylu světla ve velmi zředěných soustavách
      • 5.1.3 Rozptyl světla v kondenzovaném prostředí
      • 5.1.4 Rozptyl světla v disperzních soustavách
    • 5.2 Rozptyl světla na částicích střední velikosti
      • 5.2.1 Rozptylový faktor částic - obecná rovnice
      • 5.2.2 Rozptylový faktor částic - speciální rovnice
      • 5.2.3 Rozptyl světla na větších částicích
    • 5.3 Experimentální stanovení
      • 5.3.1 Měření intenzity rozptýleného světla
      • 5.3.2 Vyhodnocení měření - rozptyl světla na menších částicích
      • 5.3.3 Vyhodnocení měření - rozptyl světla na částicích střední velikosti
      • 5.3.4 Aplikace měření rozptylu světla - souhrn
  • 6. JINÉ FORMY ROZPTYLU ZÁŘENÍ
    • 6.1 Rozptyl záření X
      • 6.1.1 Vliv vlnové délky a rozptylového úhlu na obor měřitelných dat
      • 6.1.2 Stanovení velikosti a tvaru koloidních částic metodou SAXS
      • 6.1.3 Maloúhlový rozptyl neutronů
      • 6.1.4 Difrakce na pravidelných strukturách
    • 6.2 Kvazielastický rozptyl světla
      • 6.2.1 Vliv tepelného pohybu na spektrum rozptýleného světla
      • 6.2.2 Šířka spektra rozptýleného světla
      • 6.2.3 Fluktuace intenzity rozptýleného světla
      • 6.2.4 O využití metod kvazielastického rozptylu světla
• II. MAKROMOLEKULÁRNÍ SOUSTAVY
  • 7. KONFORMAČNÍ STATISTIKA MAKROMOLEKUL
    • 7.1 Základní pojmy
      • 7.1.1 Vnitřní rotace
      • 7.1.2 Střední rozměr makromolekulárního klubka
    • 7.2 Modely makromolekulárního klubka
      • 7.2.1 Vektorové vyjádření střední vzdálenosti konců
      • 7.2.2 Volně skloubený řetězec
      • 7.2.3 Volně otáčivý řetězec s pevným valenčním úhlem
      • 7.2.4 Lokální konformace
      • 7.2.5 Omezeně otáčivý řetězec
      • 7.2.6 Ekvivalentní řetězec a statistický segment
    • 7.3 Další charakteristiky makromolekulárního klubka
      • 7.3.1 Perzistenční délka řetězce
      • 7.3.2 Objem domény klubka
      • 7.3.3 Statistická distribuce vzdálenosti konců
      • 7.3.4 O platnosti gaussovské statistiky
    • 7.4 Konformace makromolekul v krystalickém stavu
    • 7.5 Konformace větvených makromolekul a dendrimerů
  • 8. TERMODYNAMIKA ROZTOKŮ POLYMERŮ
    • 8.1 Entropie míšení
      • 8.1.1 Kombinatorická entropie směsi nízkomolekulárních látek
      • 8.1.2 Kombinatorická entropie roztoku polymeru
      • 8.1.3 Diskuse kombinatorické entropie míšení
    • 8.2 Entalpie míšení
    • 8.3 Gibbsova energie míšení
      • 8.3.1 Floryho-Hugginsova rovnice
      • 8.3.2 Odchylky od ideálního chování ve zředěném roztoku
      • 8.3.3 Experimentální ověření Floryho-Hugginsovy teorie
      • 8.3.4 Vlastnosti Floryho-Hugginsova interakčního parametru
      • 8.3.5 Rozpustnostní parametry
      • 8.3.6 Vliv změn volného objemu
  • 9. FÁZOVÉ ROVNOVÁHY V ROZTOCÍCH POLYMERŮ
    • 9.1 Fázové rovnováhy v amorfních soustavách
      • 9.1.1 Fázová separace roztoku polymeru: rovnice
      • 9.1.2 Vliv molární hmotnosti polymeru
      • 9.1.3 Kosolvence
      • 9.1.4 Horní kritická rozpouštěcí teplota
      • 9.1.5 Dolní kritická rozpouštěcí teplota
      • 9.1.6 Systém obsahující dva amorfní polymery
    • 9.2 Fázové rovnováhy s účastí uspořádaných struktur
      • 9.2.1 Rozpustnost krystalického polymeru
      • 9.2.2 Mikrodomény v blokových kopolymerech
      • 9.2.3 Lyotropní kapalné krystaly
  • 10. ZŘEDĚNÉ ROZTOKY POLYMERŮ
    • 10.1 Definice zředěného roztoku
    • 10.2 Konformační vlastnosti nahodilého klubka
      • 10.2.1 Vyloučený objem segmentu a stav theta
      • 10.2.2 Floryho-Foxova rovnice
      • 10.2.3 Přechod klubka v globuli
      • 10.2.4 Rozměry klubka v koncentrovanějších roztocích
    • 10.3 Druhý viriální koeficient
      • 10.3.1 Vyloučený objem makromolekuly
      • 10.3.2 Výpočet podle Floryho-Hugginsovy teorie
      • 10.3.3 Účinek koncentrační nehomogenity
      • 10.3.4 Asociace makromolekul
    • 10.4 Uspořádané konformace a kooperativní přechody
      • 10.4.1 Šroubovicové konformace v molekulách polyaminokyselin
      • 10.4.2 Konformační přechod helix-klubko
      • 10.4.3 Globulární proteiny
      • 10.4.4 Denaturace a renaturace proteinů
      • 10.4.5 Termodynamický pohled na kooperativitu denaturace
      • 10.4.6 Dvoupramenné šroubovice deoxyribonukleových kyselin
      • 10.4.7 Molekulární rozpoznávání a samoskladba
    • 10.5 Hydrodynamické vlastnosti roztoků polymerů
      • 10.5.1 Frikční koeficient makromolekuly
      • 10.5.2 Vnitřní viskozita neprůtočných makromolekul
      • 10.5.3 Závislost vnitřní viskozity na rozpouštědle a na teplotě
      • 10.5.4 Závislost vnitřní viskozity na molární hmotnosti
      • 10.5.5 Závislost inkrementu viskozity na koncentraci
      • 10.5.6 Vnitřní viskozita větvených makromolekul a dendrimerů
  • 11. ROZTOKY POLYELEKTROLYTŮ
    • 11.1 Interakce makroiontů s malými ionty
      • 11.1.1 Disociace slabých polyelektrolytů; lokalizovaná vazba protiiontů
      • 11.1.2 Nelokalizovaná vazba malých iontů k makroiontu
      • 11.1.3 Iontová atmosféra
    • 11.2 Rovnovážné a konformační vlastnosti
      • 11.2.1 Donnanova rovnováha
      • 11.2.2 Osmotická rovnováha
      • 11.2.3 Konformace lineárních makroiontů
      • 11.2.4 Viskozita roztoků polyelektrolytů
    • 11.3 Elektroforéza
      • 11.3.1 Elektroforetická pohyblivost
      • 11.3.2 Experimentální provedení elektroforézy
    • 11.4 Roztoky polyamfolytů
  • 12. NEUNIFORMITA POLYMERŮ
    • 12.1 Definice distribučních funkcí a průměrů molárních hmotností
      • 12.1.1 Statistické distribuce molární hmotnosti
      • 12.1.2 Průměry molární hmotnosti
      • 12.1.3 Vztahy mezi početní a hmotnostní distribucí
      • 12.1.4 Srovnání různých průměrů molárních hmotností
      • 12.1.5 Empirická distribuční funkce: příklad
    • 12.2 Metody stanovení distribučních funkcí
      • 12.2.1 Frakcionace založená na fázové separaci
      • 12.2.2 Rozměrově vylučovací chromatografie
  • 13. MAKROMOLEKULÁRNÍ GELY
    • 13.1 Základní pojmy
    • 13.2 Kovalentní gely
      • 13.2.1 Gelace
      • 13.2.2 Charakteristika síťovité struktury
      • 13.2.3 Termodynamika elastické deformace
      • 13.2.4 Molekulární výklad deformační entropie
      • 13.2.5 Výpočet změny entropie při deformaci gelu
      • 13.2.6 Elastická retrakční síla při protažení
    • 13.3 Botnání kovalentních gelů
      • 13.3.1 Botnací rovnováha
      • 13.3.2 Vliv konformační a síťovací entropie
      • 13.3.3 Botnání gelů připravených v přítomnosti rozpouštědla
      • 13.3.4 Botnání ionogenních gelů
      • 13.3.5 Responzivní gely
      • 13.3.6 O platnosti použité teorie
    • 13.4 Fyzikálně síťované gely
      • 13.4.1 Základní charakteristiky
      • 13.4.2 Uzlové oblasti - mechanizmy vzniku a struktura
      • 13.4.3 Stupeň síťování potřebný ke vzniku gelu
      • 13.4.4 Termoreverzibilita gelů
• III. POLYMOLEKULÁRNÍ KOLOIDNÍ SOUSTAVY
  • 14. MICELÁRNÍ KOLOIDY
    • 14.1 Úvod
      • 14.1.1 Molekulární struktura vodorozpustných micelárních koloidů
    • 14.2 Základní vlastnosti micel
      • 14.2.1 Kritická micelární koncentrace
      • 14.2.2 Uzavřená asociace
      • 14.2.3 Struktura sférických micel ve zředěném vodném roztoku
      • 14.2.4 Vliv molekulární struktury a teploty na hodnotu CMC
    • 14.3 Fyzikální vlastnosti micelárních koloidů
      • 14.3.1 Závislost rozpustnosti na teplotě
      • 14.3.2 Obecně o povrchově aktivních látkách
      • 14.3.3 Povrchová aktivita micelárních koloidů
      • 14.3.4 Elektrolytická vodivost a převodová čísla
      • 14.3.5 Solubilizace
    • 14.4 Nesférické micely
      • 14.4.1 Úložný faktor
      • 14.4.2 Dvouvrstvé membrány
      • 14.4.3 Vesikly
      • 14.4.4 Obrácené micely
      • 14.4.5 Koncentrované vodné roztoky
      • 14.4.6 Samoskladba; supramolekulární struktury
  • 15. LYOFOBNÍ SOLY
    • 15.1 Příprava lyofobních solů
      • 15.1.1 Stabilita mikroheterogenních soustav
      • 15.1.2 Důsledky zakřivení fázového rozhraní
      • 15.1.3 Vznik a růst zárodků nové fáze
      • 15.1.4 Kondenzační metody přípravy lyofobních solů
    • 15.2 Obecné principy stabilizace lyofobních solů
      • 15.2.1 Přitažlivé síly mezi částicemi
      • 15.2.2 Principy ochranného působení obalových vrstev
    • 15.3 Ochranný účinek elektrické dvojvrstvy
      • 15.3.1 Vznik náboje na fázovém rozhraní
      • 15.3.2 Struktura elektrické dvojvrstvy
      • 15.3.3 Elektrické vlastnosti dvojvrstvy
      • 15.3.4 Elektrokinetické jevy
      • 15.3.5 Interakce dvou elektrických dvojvrstev
    • 15.4 Koagulace a gelace lyofobních solů
      • 15.4.1 Základní pravidla koagulace
      • 15.4.2 Kinetika koagulace
      • 15.4.3 Ireverzibilní gely
    • 15.5 Vliv lyofilního koloidu na stabilitu lyofobního solu
      • 15.5.1 Sterická stabilizace
      • 15.5.2 Koagulační účinek lyofilního koloidu
      • 15.5.3 Vliv náboje lyofilního koloidu

•   obsah
•   náhledy
•   listovat
•   info

Vydavatelství VŠCHT Praha

•   www stránky
•   nabízíme
•   objednejte

•   portál ESO