iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 21.5.2024 15:18:15
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 21.5.2024 15:18:15
verze: 5420
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
Číst online
Export citace
|
Gumárenské suroviny a jejich zpracování
|
* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.
Anotace
Skriptum se po stručném nástinu historie kaučuku a vývoje gumárenského průmyslu zabývá charakteristickými vlastnostmi kaučuku a pryže, chemickými reakcemi při zpracování kaučuku, chemickou strukturou pryže a chemickými změnami při používání gumárenských výrobků i jejich stárnutím včetně možností jejich využití, když se stanou odpadem. Hlavní důraz je kladen na vlastnosti a zpracování gumárenských surovin, tj. kaučuků a přísad. Závěrečná kapitola uvádí základy skladby gumárenských směsí na základě suchých kaučuků i latexů. Skriptum by sice mělo sloužit především studentům magisterského studia Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jako učební text ke stejnojmennému předmětu, ale může najít podobné uplatnění i na jiných vysokých školách a posloužit technikům pracujícím v různých odvětvích průmyslu i těm z širší veřejnosti, kteří se zajímají o gumárenství jakožto obor, bez kterého si současný život již nelze představit.
- 1 HISTORIE KAUČUKU A VÝVOJE GUMÁRENSKÉHO PRŮMYSLU
- 1.1 OBJEV PŘÍRODNÍHO KAUČUKU A JEHO VULKANIZACE
- 1.2 VÝROBA SYNTETICKÉHO KAUČUKU
- 1.3 PLANTÁŽE NA TĚŽBU PŘÍRODNÍHO KAUČUKU
- 1.4 KAUČUK JAKO STRATEGICKÝ MATERIÁL
- 2 CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI KAUČUKU A PRYŽE
- 2.1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KAUČUKŮ
- 2.1.1 Teplota skelného přechodu
- 2.1.2 Viskozita (plasticita)
- 2.1.3 Vulkanizovatelnost
- 2.2 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI PRYŽE
- 3 CHEMICKÉ REAKCE PŘI ZPRACOVÁNÍ KAUČUKU
- 3.1 PLASTIKACE KAUČUKU
- 3.2 SLOŽKY KAUČUKOVÉ SMĚSI
- 3.2.1 Kaučuk
- 3.2.2 Přísady
- 3.2.2.1 Vulkanizační přísady
- 3.2.2.2 Antidegradanty
- 3.2.2.3 Plniva
- 3.2.2.4 Změkčovadla
- 3.2.2.5 Zvláštní přísady
- 3.3 VULKANIZACE KAUČUKOVÉ SMĚSI
- 3.3.1 Podstata vulkanizace a její vliv na vlastnosti kaučuku
- 3.3.2 Síťovací účinnost vulkanizace
- 3.3.3 Průběh vulkanizace
- 3.3.3.1 Indukční perioda vulkanizace
- 3.3.3.2 Vlastní síťovací reakce
- 3.3.3.3 Změny ve struktuře vytvořené sítě
- 3.3.4 Kinetika vulkanizace
- 3.3.4.1 Koncentrační závislost rychlosti vulkanizace
- 3.3.4.2 Teplotní závislost rychlosti vulkanizace
- 3.3.5 Vyhodnocování průběhu vulkanizace
- 3.3.6 Přepočet dob vulkanizace na jinou teplotu
- 4 CHEMICKÁ STRUKTURA PRYŽE
- 4.1 STRUKTURA SÍTĚ IDEÁLNÍHO VULKANIZÁTU
- 4.2 STRUKTURA SÍTĚ REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
- 4.3 CHEMICKÁ STRUKTURA REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
- 4.3.1 Příčné vazby
- 4.3.2 Modifikace řetězce kaučukového uhlovodíku
- 4.3.3 Vedlejší produkty vulkanizační reakce
- 5 CHEMICKÉ ZMĚNY PŘI EXPLOATACI A STÁRNUTÍ PRYŽE
- 5.1 ÚČINEK OZONU
- 5.2 ÚČINEK KYSLÍKU
- 5.3 ANAEROBNÍ STÁRNUTÍ
- 6 VYUŽITÍ PRYŽOVÉHO ODPADU
- 6.1 REGENERACE PRYŽE
- 6.1.1 Výroba regenerátu
- 6.1.2 Úprava staré pryže k regeneraci
- 6.1.3 Způsoby regenerace
- 6.1.3.1 Parní způsoby
- 6.1.3.2 Vařákové způsoby
- 6.1.3.3 Mechanické způsoby
- 6.1.4 Konečná úprava regenerátu - zjemňování
- 6.1.5 Použití regenerátu
- 6.2 RECYKLACE PRYŽE
- 6.2.1 Fyzikální recyklace
- 6.2.2 Energetické zhodnocení
- 6.2.3 Chemická recyklace
- 7 GUMÁRENSKÉ SUROVINY
- 7.1 KAUČUKY
- 7.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
- 7.1.2 Olejovzdorné kaučuky
- 7.1.3 Teplovzdorné kaučuky
- 7.2 PLASTIKAČNÍ ČINIDLA
- 7.3 VULKANIZAČNÍ ČINIDLA
- 7.3.1 Síra
- 7.3.2 Donory síry
- 7.3.3 Reaktivní pryskyřice
- 7.3.4 Chinondioxim
- 7.3.5 Peroxidy
- 7.3.6 Diaminy
- 7.3.7 Oxidy kovů
- 7.3.8 Diizokyanatany
- 7.3.9 Další vulkanizační činidla
- 7.4 AKTIVÁTORY VULKANIZACE
- 7.4.1 Aktivátory vulkanizace sírou
- 7.4.2 Aktivátory peroxidové vulkanizace
- 7.4.3 Senzibilizátory radiační vulkanizace
- 7.5 URYCHLOVAČE VULKANIZACE
- 7.5.1 Pomalé urychlovače
- 7.5.1.1 Hexamethylentetramin (HMT, urotropin)
- 7.5.1.2 N,N'-difenylguanidin (DPG)
- 7.5.1.3 2-(2',4'-Dinitrofenylthio)benzothiazol (Ureka Base)
- 7.5.2 Rychlé urychlovače
- 7.5.2.1 Butyraldehyd - anilin (BA)
- 7.5.2.2 2-Merkaptobenzothiazol (MBT)
- 7.5.2.3 Bis(2-benzothiazolyl)disulfid (MBTS)
- 7.5.2.4 N-cyklohexyl-2-benzothiazolsulfenamid (CBS)
- 7.5.2.5 2-(Morfolinothio)-benzothiazol (MOR, OBS, NOBS)
- 7.5.2.6 N-terc.butyl-2-benzothiazolsulfenamid (TBBS)
- 7.5.2.7 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-oxydiethylensulfenamid (OTOS)
- 7.5.2.8 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-tercbutylsulfenamid (OTTBS)
- 7.5.3 Urychlovače velmi rychlé
- 7.5.3.1 Tetramethylthiuramdisulfid (TMTD)
- 7.5.3.2 Tetraethylthiuramdisulfid (TETD)
- 7.5.3.3 Tetramethylthiurammononosulfid (TMTM)
- 7.5.3.4 O,O'-dibutyldithiofosforečnan zinečnatý
- 7.5.4 Ultraurychlovače
- 7.5.4.1 Piperidinium-N-pentamethylendithiokarbamát (PPDC)
- 7.5.4.2 Dimethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDMDC)
- 7.5.4.3 Diethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDEDC)
- 7.5.4.4 Izopropylxanthát zinečnatý (ZIX)
- 7.5.5 Dávkování urychlovačů
- 7.5.6 Hygienické a ekologické aspekty používání urychlovačů
- 7.6 RETARDÉRY VULKANIZACE A INHIBITORY NAVULKANIZACE
- 7.7 ANTIDEGRADANTY
- 7.7.1 Antioxidanty
- 7.7.2 Antiozonanty
- 7.8 PLNIVA
- 7.8.1 Saze
- 7.8.1.1 Kanálové saze
- 7.8.1.2 Retortové saze
- 7.8.1.3 Termické saze
- 7.8.1.4 Lampové saze
- 7.8.1.5 Vodivé saze
- 7.8.1.6 Hlavní vlastnosti gumárenských sazí
- 7.8.1.7 Klasifikace gumárenských sazí
- 7.8.2 Světlá plniva
- 7.8.2.1 Pyrogenní oxid křemičitý
- 7.8.2.2 Srážený oxid křemičitý
- 7.8.2.3 Mletý křemen (Si02)
- 7.8.2.4 Křemelina (Si02)
- 7.8.2.5 Kaolín (hydratovaný křemičitan hlinitý)
- 7.8.2.6 Hydratovaný křemičitan hlinitosodný
- 7.8.2.7 Slída (křemičitan hlinitodraselný)
- 7.8.2.8 Klouzek (mastek, talek)
- 7.8.2.9 Srážený křemičitan hlinitý
- 7.8.2.10 Mletý vápenec (CaCO3)
- 7.8.2.11 Křída (CaCO3)
- 7.8.2.12 Srážený uhličitan vápenatý (CaCO3)
- 7.8.2.13 Síran barnatý (BaSO4)
- 7.8.3 Vliv plniv na vlastnosti pryže
- 7.8.3.1 Vliv plniv na tvrdost
- 7.8.3.2 Vliv plniv na modul
- 7.8.3.3 Vliv plniv na pevnost
- 7.8.3.4 Vliv plniv na odolnost vůči oděru
- 7.8.3.5 Vliv plniv na odolnost pryže vůči botnání
- 7.8.4 Analytické hodnoty plniv
- 7.8.4.1 Měrný povrch
- 7.8.4.2 Olejová adsorpce
- 7.8.5 Chování ztužených vulkanizátů při opakované deformaci
- 7.9 PROMOTORY A SPOJOVACÍ ČINIDLA (VAZNÉ PROSTŘEDKY)
- 7.10 ZMĚKČOVADLA, MAZIVA A POMOCNÉ ZPRACOVATELSKÉ PROSTŘEDKY
- 7.10.1 Změkčovadla
- 7.10.2 Typy změkčovadel
- 7.10.3 Hlavní druhy změkčovadel
- 7.10.3.1 Triumf
- 7.10.3.2 Parafinické a naftenické oleje
- 7.10.3.3 Pryskyřice
- 7.10.3.4 Syntetická změkčovadla
- 7.10.4 Maziva
- 7.10.5 Pomocné zpracovatelské prostředky
- 7.10.6 Nastavování kaučuků
- 7.11 ZVLÁŠTNÍ PŘÍSADY
- 7.11.1 Pigmenty
- 7.11.1.1 Anorganické pigmenty
- 7.11.1.2 Organické pigmenty
- 7.11.2 Faktisy
- 7.11.2.1 Hnědý faktis
- 7.11.2.2 Bílý faktis
- 7.11.3 Nadouvadla
- 7.11.4 Prostředky pro spojování pryže s kovy a vlákny
- 7.11.5 Retardéry hoření
- 7.11.6 Antistatické prostředky
- 7.11.7 Brusné prostředky
- 7.11.8 Výbušniny
- 8 HLAVNÍ DRUHY KAUČUKŮ A ZÁKLADY SKLADBY KAUČUKOVÝCH SMĚSÍ
- 8.1 SUCHÉ KAUČUKY
- 8.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
- 8.1.1.1 Přírodní a izoprenové kaučuky
- 8.1.1.2 Butadien-styrenové kaučuky
- 8.1.1.3 Butadienové kaučuky
- 8.1.1.4 Butylkaučuky
- 8.1.1.5 Ethylen-propylenové kaučuky
- 8.1.2 Olejovzdorné kaučuky
- 8.1.2.1 Butadien-akrylonitrilové kaučuky
- 8.1.2.2 Akrylátové kaučuky
- 8.1.2.3 Chloroprenové kaučuky
- 8.1.2.4 Chlorsulfonovaný polyethylen
- 8.1.2.5 Polysulfidové kaučuky
- 8.1.3 Teplovzdorné kaučuky
- 8.1.3.1 Silikonové kaučuky
- 8.1.3.2 Fluorouhlíkové kaučuky
- 8.1.4 Tvrdá pryž
- 8.1.5 Termoplastické elastomery
- 8.1.5.1 Struktura termoplastických elastomerů
- 8.1.5.2 Blokové styrenové kopolymery
- 8.1.5.3 Termoplastické polyurethany
- 8.1.5.4 Polyetherestery
- 8.1.5.5 Kopolyamidy
- 8.1.5.6 Směsi elastomerů s termoplasty
- 8.2 KAUČUKOVÉ LATEXY
- 8.2.1 Přírodní kaučukové latexy
- 8.2.1.1 Zdroje
- 8.2.1.2 Vlastnosti
- 8.2.1.3 Klasifikace
- 8.2.1.4 Koncentrace (zahušťování)
- 8.2.1.5 Stabilizace (konzervování)
- 8.2.1.6 Modifikace
- 8.2.1.7 Použití
- 8.2.1.8 Doprava a skladování
- 8.2.2 Syntetické kaučukové latexy
- 8.2.2.1 Charakteristika a použití syntetických latexů
- 8.2.2.2 Základní způsoby získávání latexů v průmyslu
- 8.2.3 Složení směsí z kaučukových latexů
Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech