Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 28.3.2024 14:22:56
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Základy úpravy a čištění vod


Autor Bindzar Jan a kol.
Vydavatel VŠCHT Praha (1. vydání, 2009)
ISBN 978-80-7080-729-3
Počet stran 251
Počet obrázků 181
Cena 359 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skripta Základy úpravy a čištění vod se ve zhuštěné formě zabývají problematikou technologie vody. Jsou rozděleny do deseti kapitol. První kapitola je zaměřena mimo jiné na výrobu pitné vody z vody podzemní a povrchové, na jímání vodních zdrojů, dále pak na dopravu pitné vody a její akumulaci. Shrnuje základní procesy používané při výrobě pitné vody. Druhá kapitola se týká charakteru odpadních vod obecně, rozdílů mezi splaškovými, městskými a průmyslovými odpadními vodami. Jsou popsány hlavní přístupy k jejich čištění, je načrtnuto obecné schéma městských čistíren odpadních vod. Dalších osm kapitol je věnováno procesům čištění odpadních vod - od mechanických přes biologické (aerobní i anaerobní) až po fyzikálně-chemické. Je pamatováno i na zpracování čistírenských kalů. Skripta jsou určena nejen studentům předmětů Úprava vody a Základy čištění odpadních vod, ale i studentům příbuzných oborů a zájemcům z praxe.

    • 1 ZÁKLADNÍ PROCESY A POSTUPY PRO ÚPRAVU VODY
      • 1.1 Vodní zdroje, jímání a odběr vody
        • 1.1.1 Podzemní vody
        • 1.1.2 Povrchové vody
        • 1.1.3 Zvyšování množství vodních zdrojů
        • 1.1.4 Ochranná pásma vodních zdrojů
      • 1.2 Doprava a rozvod vody
      • 1.3 Potřeba vody
        • 1.3.1 Nerovnoměrnost potřeby vody
      • 1.4 Akumulace vody ve vodojemech
      • 1.5 Spotřeba a ztráty vody
      • 1.6 Technologické procesy úpravy pitné vody
        • 1.6.1 Mechanické předčištění vody pro vodárenské účely
        • 1.6.2 Úprava povrchových vod
          • 1.6.2.1 Úprava vody čiřením
          • 1.6.2.2 Filtrace
          • 1.6.2.3 Hygienické zabezpečení
        • 1.6.3 Technologické postupy úpravy podzemní vody
          • 1.6.3.1 Odkyselování
          • 1.6.3.2 Odželezování a odmanganování
      • 1.7 Odstraňování dalších specifických látek
    • 2 ODPADNÍ VODY A JEJICH SLOŽENÍ
      • 2.1 Charakter znečišťujících látek a procesy používané k jejich odstraňování
      • 2.2 Stanovení organických látek v odpadních vodách
        • 2.2.1 Stanovení organických látek jako CHSK
        • 2.2.2 Stanovení organických látek jako BSK
        • 2.2.3 Stanovení organických látek jako TOC
        • 2.2.4 Vztahy mezi ThSK, CHSK, BSK a TOC
      • 2.3 Splaškové a městské odpadní vody
        • 2.3.1 Složení a množství splaškových a městských odpadních vod
      • 2.4 Technologická linka velkých a středních čistíren
      • 2.5 Technologická linka malých čistíren
      • 2.6 Centralizované a decentralizované čištění odpadních vod
      • 2.7 Průmyslové odpadní vody
    • 3 MECHANICKÉ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
      • 3.1 Hrubé předčištění
      • 3.2 Lapáky písku
        • 3.2.1 Lapáky písku s horizontálním průtokem
        • 3.2.2 Lapáky písku s vertikálním průtokem
        • 3.2.3 Lapáky písku s příčnou cirkulací
      • 3.3 Usazovací a zahušťovací nádrže
        • 3.3.1 Prosté usazování
        • 3.3.2 Rušené usazování
        • 3.3.3 Zahušťování suspenzí
        • 3.3.4 Usazovací nádrže
        • 3.3.5 Zahušťovací nádrže
        • 3.3.6 Navrhování usazovacích nádrží
        • 3.3.7 Navrhování dosazovacích nádrží
      • 3.4 Separace částic lehčích než voda
        • 3.4.1 Technické provedení separátorů
    • 4 OBECNÉ ZÁKLADY BIOLOGICKÝCH ČISTÍRENSKÝCH PROCESŮ
      • 4.1 Terminologie biochemických procesů
        • 4.1.1 Substrát
        • 4.1.2 Zdroj uhlíku
        • 4.1.3 Nutrienty
        • 4.1.4 Kultivační podmínky
      • 4.2 Růst a množení mikroorganismů
        • 4.2.1 Růstová křivka
        • 4.2.2 Kinetické principy selekce mikroorganismů ve směsných kulturách
      • 4.3 kinetika odstraňování substrátu z odpadních vod směsnou kulturou
        • 4.3.1 Jednosložkový substrát
        • 4.3.2 Vícesložkový substrát
    • 5 PRINCIPY AEROBNÍHO BIOLOGICKÉHO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
      • 5.1 Aktivovaný kal
        • 5.1.1 Základní fyziologické a morfologické skupiny baktérií
        • 5.1.2 Vyšší osídlení aktivovaného kalu (mikrofauna)
      • 5.2 Základní způsoby kultivace aktivovaného kalu
        • 5.2.1 Jednorázový systém
        • 5.2.2 Semikontinuální systém
        • 5.2.3 Kontinuální systém s postupným tokem
        • 5.2.4 Směšovací systém
      • 5.3 Metabolismus organických sloučenin
        • 5.3.1 Charakterizace organického substrátu v odpadní vodě
        • 5.3.2 Odstraňování organických látek
      • 5.4 Aktivační proces
        • 5.4.1 Základní technologické parametry aktivačního procesu
        • 5.4.2 Spotřeba kyslíku
          • 5.4.2.1 Reakce v aktivační nádrži spotřebovávající kyslík
          • 5.4.2.2 Rovnice spotřeby kyslíku
          • 5.4.2.3 Přestup kyslíku do vody
        • 5.4.3 Aerace aktivačních nádrží
          • 5.4.3.1 Pneumatická aerace
          • 5.4.3.2 Mechanická aerace
          • 5.4.3.3 Hydropneumatická aerace
        • 5.4.4 Technologické modifikace konvenčních aktivačních systémů
      • 5.5 Biofilmové reaktory
        • 5.5.1 Zkrápěné biologické kolony
        • 5.5.2 Rotační biofilmové reaktory
        • 5.5.3 Systémy s kombinovanou kultivací biomasy
    • 6 BIOLOGICKÉ ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ V AKTIVAČNÍCH SYSTÉMECH
      • 6.1 Biologické odstraňování dusíku
        • 6.1.1 Formy výskytu dusíku ve splaškových odpadních vodách
        • 6.1.2 Degradace organických dusíkatých sloučenin
        • 6.1.3 Nitrifikace
        • 6.1.4 Denitrifikace
        • 6.1.5 Aktivační systémy biologického odstraňování dusíku
          • 6.1.5.1 Aktivační systémy s predenitrifikací
          • 6.1.5.2 Aktivační systémy se simultánní nitrifikací a denitrifikací
          • 6.1.5.3 Bioaugmentace
      • 6.2 Biologické odstraňování fosforu
        • 6.2.1 Formy výskytu fosforu ve splaškových odpadních vodách
        • 6.2.2 Princip biologického odstraňování fosforu
        • 6.2.3 Aktivační systémy zvýšeného biologického odstraňování fosforu
          • 6.2.3.1 Aktivační systémy s odstraňováním fosforu v hlavní lince
          • 6.2.3.2 Aktivační systémy s odstraňováním fosforu mimo hlavní linku
      • 6.3 Společné biologické odstraňování dusíku a fosforu
        • 6.3.1 Problémy společného odstraňování dusíku a fosforu
        • 6.3.2 Aktivační systémy biologického odstraňování dusíku a fosforu
        • 6.3.3 Dimenzování aktivačních systémů biologického odstraňování nutrientů
    • 7 SEPARACE AKTIVOVANÉHO KALU A VYČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY
      • 7.1 Hodnocení separačních vlastností aktivovaného kalu
        • 7.1.1 Kalový index
        • 7.1.2 Zónová sedimentační rychlost
        • 7.1.3 Mikroskopická analýza aktivovaného kalu
      • 7.2 Separační problémy aktivovaného kalu
        • 7.2.1 Disperzní růst baktérií
        • 7.2.2 Tvorba neusaditelných mikrovloček
        • 7.2.3 Viskózní (zoogloeální) bytnění
        • 7.2.4 Vláknité bytnění
        • 7.2.5 Tvorba biologické pěny
        • 7.2.6 Vzplývání kalu
      • 7.3 Ovlivňování separačních a zahušťovacích vlastností aktivovaných kalů
        • 7.3.1 Identifikace vláknitých mikroorganismů
          • 7.3.1.1 Klasické (konvenční) metody
          • 7.3.1.2 Identifikace do typů
          • 7.3.1.3 Metody molekulární biologie
        • 7.3.2 Klasifikace vláknitých mikroorganismů
        • 7.3.3 Kinetická selekce
        • 7.3.4 Metabolická selekce
        • 7.3.5 Nespecifické metody řízení separačních vlastností
          • 7.3.5.1 Poškozování vláknitých mikroorganismů toxikanty
          • 7.3.5.2 Zatěžování vloček aktivovaného kalu
          • 7.3.5.3 Manipulace s vratným kalem
          • 7.3.5.4 Likvidace biologické pěny
      • 7.4 Dosazovací nádrže
        • 7.4.1 Provoz a konstrukce dosazovacích nádržích
          • 7.4.1.1 Kruhové dosazovací nádrže s horizontálním průtokem
          • 7.4.1.2 Pravoúhlé dosazovací nádrže s horizontálním průtokem
          • 7.4.1.3 Dosazovací nádrže s vertikálním průtokem
        • 7.4.2 Technologické parametry dosazovacích nádržích
      • 7.5 Membránová separace
        • 7.5.1 Principy membránové technologie
        • 7.5.2 Konstrukční řešení mikrofiltrace
        • 7.5.3 Výhody a nevýhody membránové technologie, možnosti využití
    • 8 ANAEROBNÍ ČISTÍRENSKÉ PROCESY, ANAEROBNÍ ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
      • 8.1 Teoretické základy
        • 8.1.1 Porovnání aerobních a anaerobních procesů
        • 8.1.2 Princip anaerobního rozkladu, jeho fáze, mikroorganismy jednotlivých fází
        • 8.1.3 Anaerobní rozložitelnost organických látek
      • 8.2 Anaerobní čištění odpadních vod
        • 8.2.1 Přednosti a nevýhody
      • 8.3 Přehled reaktorů pro anaerobní čištění
        • 8.3.1 Reaktory s biomasou v suspenzi
        • 8.3.2 Reaktory s imobilizovanou biomasou
        • 8.3.3 Biofimové reaktory
          • 8.3.3.1 Anaerobní filtr
          • 8.3.3.2 Trubkový reaktor - reaktor s uspořádanou náplní s průtokem shora dolů
          • 8.3.3.3 Reaktor s volně loženou náplní s průtokem shora dolů
          • 8.3.3.4 Anaerobní rotační diskový reaktor
          • 8.3.3.5 Reaktory s fluidním a expandovaným ložem
        • 8.3.4 Reaktory s agregovanou (granulovanou) biomasou
          • 8.3.4.1 Reaktor UASB
          • 8.3.4.2 EGSB
          • 8.3.4.3 IC
          • 8.3.4.4 Přepážkový reaktor
          • 8.3.4.5 Hybridní reaktor
          • 8.3.4.6 Reaktor se stupňovým kalovým ložem
        • 8.3.5 Zapracování anaerobních reaktorů
        • 8.3.6 Volba typu anaerobního reaktoru
    • 9 ZPRACOVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ
      • 9.1 Stabilizace a hygienizace kalů
      • 9.2 Anaerobní stabilizace
      • 9.3 Anaerobní reaktory pro stabilizaci kalů
      • 9.4 Vlastnosti a zpracování anaerobně stabilizovaného kalu
      • 9.5 Kalová voda, její složení a čištění
      • 9.6 Bioplyn
        • 9.6.1 Složení a vlastnosti bioplynu
        • 9.6.2 Využití bioplynu
      • 9.7 Využití kalů
    • 10 FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ METODY ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
      • 10.1 Separace nerozpuštěných látek
        • 10.1.1 Hydrocyklon
        • 10.1.2 Filtrace
          • 10.1.2.1 Filtrace vrstvou zrnitého materiálu
          • 10.1.2.2 Filtrace přes filtrační přepážku
        • 10.1.3 Flotace
        • 10.1.4 Magnetická separace
      • 10.2 Neutralizace
      • 10.3 Srážení
        • 10.3.1 Příklady srážení
          • 10.3.1.1 Srážení kationtů
          • 10.3.1.2 Srážení aniontů
      • 10.4 Iontová výměna
        • 10.4.1 Typy ionexů
        • 10.4.2 Pracovní cyklus ionexu
        • 10.4.3 Technické provedení iontové výměny
      • 10.5 Adsorpce
        • 10.5.1 Typy adsorpce a její příčiny
        • 10.5.2 Adsorpční rovnováha, adsorpční izotermy
        • 10.5.3 Adsorbenty používané v technologii vody
        • 10.5.4 Hlavní faktory ovlivňují adsorpci
        • 10.5.5 Technické provedení adsorpce
        • 10.5.6 Regenerace vyčerpaných adsorbentů
      • 10.6 Extrakce
      • 10.7 Desorpce
      • 10.8 Membránové separační procesy
        • 10.8.1 Dělení membránových procesů a jejich principy
          • 10.8.1.1 Elektrodialýza
          • 10.8.1.2 Dialýza
          • 10.8.1.3 Mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace
          • 10.8.1.4 Reverzní osmóza
        • 10.8.2 Typy membrán, jejich vlastnosti, membránové moduly
      • 10.9 Chemická oxidace a redukce
        • 10.9.1 Oxidace chlorem a jeho sloučeninami
        • 10.9.2 Oxidace ozónem
        • 10.9.3 Oxidace peroxidem vodíku
        • 10.9.4 Oxidace manganistanem draselným
        • 10.9.5 Oxidace kyslíkem
          • 10.9.5.1 Katalyzovaná oxidace kyslíkem
          • 10.9.5.2 Oxidace kyslíkem za zvýšeného tlaku a teploty
        • 10.9.6 Pokročilé oxidační procesy
        • 10.9.7 Chemická redukce
      • 10.10 Rozklad stabilizovaných emulzí
        • 10.10.1 Emulze
        • 10.10.2 Rozbíjení emulzí
          • 10.10.2.1 Chemická deemulgace
          • 10.10.2.2 Fyzikálně-chemická a mechanická deemulgace
          • 10.10.2.3 Biologické čištění odpadních vod s obsahem ropných látek
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi