Publikace - Vydavatelství VŠCHT Praha

Vydavatelství VŠCHT Vydavatelství VŠCHT Praha

Nacházíte se: VŠCHT Praha – CIS – Vydavatelství → Katalog → Publikace

iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 25.4.2024 23:06:23
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online

Export citace

Gumárenské suroviny a jejich zpracování

Autor	Ducháček Vratislav, Hrdlička Zdeněk
Vydavatel	VŠCHT Praha (4. vydání, 2009)
ISBN	978-80-7080-713-2
Počet stran	199
Cena	259 Kč *
	Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skriptum se po stručném nástinu historie kaučuku a vývoje gumárenského průmyslu zabývá charakteristickými vlastnostmi kaučuku a pryže, chemickými reakcemi při zpracování kaučuku, chemickou strukturou pryže a chemickými změnami při používání gumárenských výrobků i jejich stárnutím včetně možností jejich využití, když se stanou odpadem. Hlavní důraz je kladen na vlastnosti a zpracování gumárenských surovin, tj. kaučuků a přísad. Závěrečná kapitola uvádí základy skladby gumárenských směsí na základě suchých kaučuků i latexů. Skriptum by sice mělo sloužit především studentům magisterského studia Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jako učební text ke stejnojmennému předmětu, ale může najít podobné uplatnění i na jiných vysokých školách a posloužit technikům pracujícím v různých odvětvích průmyslu i těm z širší veřejnosti, kteří se zajímají o gumárenství jakožto obor, bez kterého si současný život již nelze představit.

1 HISTORIE KAUČUKU A VÝVOJE GUMÁRENSKÉHO PRŮMYSLU

1.1 OBJEV PŘÍRODNÍHO KAUČUKU A JEHO VULKANIZACE
1.2 VÝROBA SYNTETICKÉHO KAUČUKU
1.3 PLANTÁŽE NA TĚŽBU PŘÍRODNÍHO KAUČUKU
1.4 KAUČUK JAKO STRATEGICKÝ MATERIÁL

2 CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI KAUČUKU A PRYŽE

2.1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KAUČUKŮ

2.1.1 Teplota skelného přechodu
2.1.2 Viskozita (plasticita)
2.1.3 Vulkanizovatelnost

2.2 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI PRYŽE

3 CHEMICKÉ REAKCE PŘI ZPRACOVÁNÍ KAUČUKU

3.1 PLASTIKACE KAUČUKU
3.2 SLOŽKY KAUČUKOVÉ SMĚSI

3.2.1 Kaučuk
3.2.2 Přísady

3.2.2.1 Vulkanizační přísady
3.2.2.2 Antidegradanty
3.2.2.3 Plniva
3.2.2.4 Změkčovadla
3.2.2.5 Zvláštní přísady

3.3 VULKANIZACE KAUČUKOVÉ SMĚSI

3.3.1 Podstata vulkanizace a její vliv na vlastnosti kaučuku
3.3.2 Síťovací účinnost vulkanizace
3.3.3 Průběh vulkanizace

3.3.3.1 Indukční perioda vulkanizace
3.3.3.2 Vlastní síťovací reakce
3.3.3.3 Změny ve struktuře vytvořené sítě

3.3.4 Kinetika vulkanizace

3.3.4.1 Koncentrační závislost rychlosti vulkanizace
3.3.4.2 Teplotní závislost rychlosti vulkanizace

3.3.5 Vyhodnocování průběhu vulkanizace
3.3.6 Přepočet dob vulkanizace na jinou teplotu

4 CHEMICKÁ STRUKTURA PRYŽE

4.1 STRUKTURA SÍTĚ IDEÁLNÍHO VULKANIZÁTU
4.2 STRUKTURA SÍTĚ REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
4.3 CHEMICKÁ STRUKTURA REÁLNÉHO VULKANIZÁTU

4.3.1 Příčné vazby
4.3.2 Modifikace řetězce kaučukového uhlovodíku
4.3.3 Vedlejší produkty vulkanizační reakce

5 CHEMICKÉ ZMĚNY PŘI EXPLOATACI A STÁRNUTÍ PRYŽE

5.1 ÚČINEK OZONU
5.2 ÚČINEK KYSLÍKU
5.3 ANAEROBNÍ STÁRNUTÍ

6 VYUŽITÍ PRYŽOVÉHO ODPADU

6.1 REGENERACE PRYŽE

6.1.1 Výroba regenerátu
6.1.2 Úprava staré pryže k regeneraci
6.1.3 Způsoby regenerace

6.1.3.1 Parní způsoby
6.1.3.2 Vařákové způsoby
6.1.3.3 Mechanické způsoby

6.1.4 Konečná úprava regenerátu - zjemňování
6.1.5 Použití regenerátu

6.2 RECYKLACE PRYŽE

6.2.1 Fyzikální recyklace
6.2.2 Energetické zhodnocení
6.2.3 Chemická recyklace

7 GUMÁRENSKÉ SUROVINY

7.1 KAUČUKY

7.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
7.1.2 Olejovzdorné kaučuky
7.1.3 Teplovzdorné kaučuky

7.2 PLASTIKAČNÍ ČINIDLA
7.3 VULKANIZAČNÍ ČINIDLA

7.3.1 Síra
7.3.2 Donory síry
7.3.3 Reaktivní pryskyřice
7.3.4 Chinondioxim
7.3.5 Peroxidy
7.3.6 Diaminy
7.3.7 Oxidy kovů
7.3.8 Diizokyanatany
7.3.9 Další vulkanizační činidla

7.4 AKTIVÁTORY VULKANIZACE

7.4.1 Aktivátory vulkanizace sírou
7.4.2 Aktivátory peroxidové vulkanizace
7.4.3 Senzibilizátory radiační vulkanizace

7.5 URYCHLOVAČE VULKANIZACE

7.5.1 Pomalé urychlovače

7.5.1.1 Hexamethylentetramin (HMT, urotropin)
7.5.1.2 N,N'-difenylguanidin (DPG)
7.5.1.3 2-(2',4'-Dinitrofenylthio)benzothiazol (Ureka Base)

7.5.2 Rychlé urychlovače

7.5.2.1 Butyraldehyd - anilin (BA)
7.5.2.2 2-Merkaptobenzothiazol (MBT)
7.5.2.3 Bis(2-benzothiazolyl)disulfid (MBTS)
7.5.2.4 N-cyklohexyl-2-benzothiazolsulfenamid (CBS)
7.5.2.5 2-(Morfolinothio)-benzothiazol (MOR, OBS, NOBS)
7.5.2.6 N-terc.butyl-2-benzothiazolsulfenamid (TBBS)
7.5.2.7 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-oxydiethylensulfenamid (OTOS)
7.5.2.8 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-tercbutylsulfenamid (OTTBS)

7.5.3 Urychlovače velmi rychlé

7.5.3.1 Tetramethylthiuramdisulfid (TMTD)
7.5.3.2 Tetraethylthiuramdisulfid (TETD)
7.5.3.3 Tetramethylthiurammononosulfid (TMTM)
7.5.3.4 O,O'-dibutyldithiofosforečnan zinečnatý

7.5.4 Ultraurychlovače

7.5.4.1 Piperidinium-N-pentamethylendithiokarbamát (PPDC)
7.5.4.2 Dimethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDMDC)
7.5.4.3 Diethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDEDC)
7.5.4.4 Izopropylxanthát zinečnatý (ZIX)

7.5.5 Dávkování urychlovačů
7.5.6 Hygienické a ekologické aspekty používání urychlovačů

7.6 RETARDÉRY VULKANIZACE A INHIBITORY NAVULKANIZACE
7.7 ANTIDEGRADANTY

7.7.1 Antioxidanty
7.7.2 Antiozonanty

7.8 PLNIVA

7.8.1 Saze

7.8.1.1 Kanálové saze
7.8.1.2 Retortové saze
7.8.1.3 Termické saze
7.8.1.4 Lampové saze
7.8.1.5 Vodivé saze
7.8.1.6 Hlavní vlastnosti gumárenských sazí
7.8.1.7 Klasifikace gumárenských sazí

7.8.2 Světlá plniva

7.8.2.1 Pyrogenní oxid křemičitý
7.8.2.2 Srážený oxid křemičitý
7.8.2.3 Mletý křemen (Si0₂)
7.8.2.4 Křemelina (Si0₂)
7.8.2.5 Kaolín (hydratovaný křemičitan hlinitý)
7.8.2.6 Hydratovaný křemičitan hlinitosodný
7.8.2.7 Slída (křemičitan hlinitodraselný)
7.8.2.8 Klouzek (mastek, talek)
7.8.2.9 Srážený křemičitan hlinitý
7.8.2.10 Mletý vápenec (CaCO₃)
7.8.2.11 Křída (CaCO₃)
7.8.2.12 Srážený uhličitan vápenatý (CaCO₃)
7.8.2.13 Síran barnatý (BaSO₄)

7.8.3 Vliv plniv na vlastnosti pryže

7.8.3.1 Vliv plniv na tvrdost
7.8.3.2 Vliv plniv na modul
7.8.3.3 Vliv plniv na pevnost
7.8.3.4 Vliv plniv na odolnost vůči oděru
7.8.3.5 Vliv plniv na odolnost pryže vůči botnání

7.8.4 Analytické hodnoty plniv

7.8.4.1 Měrný povrch
7.8.4.2 Olejová adsorpce

7.8.5 Chování ztužených vulkanizátů při opakované deformaci

7.9 PROMOTORY A SPOJOVACÍ ČINIDLA (VAZNÉ PROSTŘEDKY)
7.10 ZMĚKČOVADLA, MAZIVA A POMOCNÉ ZPRACOVATELSKÉ PROSTŘEDKY

7.10.1 Změkčovadla
7.10.2 Typy změkčovadel
7.10.3 Hlavní druhy změkčovadel

7.10.3.1 Triumf
7.10.3.2 Parafinické a naftenické oleje
7.10.3.3 Pryskyřice
7.10.3.4 Syntetická změkčovadla

7.10.4 Maziva
7.10.5 Pomocné zpracovatelské prostředky
7.10.6 Nastavování kaučuků

7.11 ZVLÁŠTNÍ PŘÍSADY

7.11.1 Pigmenty

7.11.1.1 Anorganické pigmenty
7.11.1.2 Organické pigmenty

7.11.2 Faktisy

7.11.2.1 Hnědý faktis
7.11.2.2 Bílý faktis

7.11.3 Nadouvadla
7.11.4 Prostředky pro spojování pryže s kovy a vlákny
7.11.5 Retardéry hoření
7.11.6 Antistatické prostředky
7.11.7 Brusné prostředky
7.11.8 Výbušniny

8 HLAVNÍ DRUHY KAUČUKŮ A ZÁKLADY SKLADBY KAUČUKOVÝCH SMĚSÍ

8.1 SUCHÉ KAUČUKY

8.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití

8.1.1.1 Přírodní a izoprenové kaučuky
8.1.1.2 Butadien-styrenové kaučuky
8.1.1.3 Butadienové kaučuky
8.1.1.4 Butylkaučuky
8.1.1.5 Ethylen-propylenové kaučuky

8.1.2 Olejovzdorné kaučuky

8.1.2.1 Butadien-akrylonitrilové kaučuky
8.1.2.2 Akrylátové kaučuky
8.1.2.3 Chloroprenové kaučuky
8.1.2.4 Chlorsulfonovaný polyethylen
8.1.2.5 Polysulfidové kaučuky

8.1.3 Teplovzdorné kaučuky

8.1.3.1 Silikonové kaučuky
8.1.3.2 Fluorouhlíkové kaučuky

8.1.4 Tvrdá pryž
8.1.5 Termoplastické elastomery

8.1.5.1 Struktura termoplastických elastomerů
8.1.5.2 Blokové styrenové kopolymery
8.1.5.3 Termoplastické polyurethany
8.1.5.4 Polyetherestery
8.1.5.5 Kopolyamidy
8.1.5.6 Směsi elastomerů s termoplasty

8.2 KAUČUKOVÉ LATEXY

8.2.1 Přírodní kaučukové latexy

8.2.1.1 Zdroje
8.2.1.2 Vlastnosti
8.2.1.3 Klasifikace
8.2.1.4 Koncentrace (zahušťování)
8.2.1.5 Stabilizace (konzervování)
8.2.1.6 Modifikace
8.2.1.7 Použití
8.2.1.8 Doprava a skladování

8.2.2 Syntetické kaučukové latexy

8.2.2.1 Charakteristika a použití syntetických latexů
8.2.2.2 Základní způsoby získávání latexů v průmyslu

8.2.3 Složení směsí z kaučukových latexů

Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech