Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 21.11.2019 23:19:03
verze: 4621
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Gumárenské suroviny a jejich zpracování


Autor Ducháček Vratislav, Hrdlička Zdeněk
Vydavatel VŠCHT Praha (4. vydání, 2009)
ISBN 978-80-7080-713-2
Počet stran 199
Cena 259 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 22. 1. 2013. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skriptum se po stručném nástinu historie kaučuku a vývoje gumárenského průmyslu zabývá charakteristickými vlastnostmi kaučuku a pryže, chemickými reakcemi při zpracování kaučuku, chemickou strukturou pryže a chemickými změnami při používání gumárenských výrobků i jejich stárnutím včetně možností jejich využití, když se stanou odpadem. Hlavní důraz je kladen na vlastnosti a zpracování gumárenských surovin, tj. kaučuků a přísad. Závěrečná kapitola uvádí základy skladby gumárenských směsí na základě suchých kaučuků i latexů. Skriptum by sice mělo sloužit především studentům magisterského studia Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze jako učební text ke stejnojmennému předmětu, ale může najít podobné uplatnění i na jiných vysokých školách a posloužit technikům pracujícím v různých odvětvích průmyslu i těm z širší veřejnosti, kteří se zajímají o gumárenství jakožto obor, bez kterého si současný život již nelze představit.

    • 1 HISTORIE KAUČUKU A VÝVOJE GUMÁRENSKÉHO PRŮMYSLU
      • 1.1 OBJEV PŘÍRODNÍHO KAUČUKU A JEHO VULKANIZACE
      • 1.2 VÝROBA SYNTETICKÉHO KAUČUKU
      • 1.3 PLANTÁŽE NA TĚŽBU PŘÍRODNÍHO KAUČUKU
      • 1.4 KAUČUK JAKO STRATEGICKÝ MATERIÁL
    • 2 CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI KAUČUKU A PRYŽE
      • 2.1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KAUČUKŮ
        • 2.1.1 Teplota skelného přechodu
        • 2.1.2 Viskozita (plasticita)
        • 2.1.3 Vulkanizovatelnost
      • 2.2 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI PRYŽE
    • 3 CHEMICKÉ REAKCE PŘI ZPRACOVÁNÍ KAUČUKU
      • 3.1 PLASTIKACE KAUČUKU
      • 3.2 SLOŽKY KAUČUKOVÉ SMĚSI
        • 3.2.1 Kaučuk
        • 3.2.2 Přísady
          • 3.2.2.1 Vulkanizační přísady
          • 3.2.2.2 Antidegradanty
          • 3.2.2.3 Plniva
          • 3.2.2.4 Změkčovadla
          • 3.2.2.5 Zvláštní přísady
      • 3.3 VULKANIZACE KAUČUKOVÉ SMĚSI
        • 3.3.1 Podstata vulkanizace a její vliv na vlastnosti kaučuku
        • 3.3.2 Síťovací účinnost vulkanizace
        • 3.3.3 Průběh vulkanizace
          • 3.3.3.1 Indukční perioda vulkanizace
          • 3.3.3.2 Vlastní síťovací reakce
          • 3.3.3.3 Změny ve struktuře vytvořené sítě
        • 3.3.4 Kinetika vulkanizace
          • 3.3.4.1 Koncentrační závislost rychlosti vulkanizace
          • 3.3.4.2 Teplotní závislost rychlosti vulkanizace
        • 3.3.5 Vyhodnocování průběhu vulkanizace
        • 3.3.6 Přepočet dob vulkanizace na jinou teplotu
    • 4 CHEMICKÁ STRUKTURA PRYŽE
      • 4.1 STRUKTURA SÍTĚ IDEÁLNÍHO VULKANIZÁTU
      • 4.2 STRUKTURA SÍTĚ REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
      • 4.3 CHEMICKÁ STRUKTURA REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
        • 4.3.1 Příčné vazby
        • 4.3.2 Modifikace řetězce kaučukového uhlovodíku
        • 4.3.3 Vedlejší produkty vulkanizační reakce
    • 5 CHEMICKÉ ZMĚNY PŘI EXPLOATACI A STÁRNUTÍ PRYŽE
      • 5.1 ÚČINEK OZONU
      • 5.2 ÚČINEK KYSLÍKU
      • 5.3 ANAEROBNÍ STÁRNUTÍ
    • 6 VYUŽITÍ PRYŽOVÉHO ODPADU
      • 6.1 REGENERACE PRYŽE
        • 6.1.1 Výroba regenerátu
        • 6.1.2 Úprava staré pryže k regeneraci
        • 6.1.3 Způsoby regenerace
          • 6.1.3.1 Parní způsoby
          • 6.1.3.2 Vařákové způsoby
          • 6.1.3.3 Mechanické způsoby
        • 6.1.4 Konečná úprava regenerátu - zjemňování
        • 6.1.5 Použití regenerátu
      • 6.2 RECYKLACE PRYŽE
        • 6.2.1 Fyzikální recyklace
        • 6.2.2 Energetické zhodnocení
        • 6.2.3 Chemická recyklace
    • 7 GUMÁRENSKÉ SUROVINY
      • 7.1 KAUČUKY
        • 7.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
        • 7.1.2 Olejovzdorné kaučuky
        • 7.1.3 Teplovzdorné kaučuky
      • 7.2 PLASTIKAČNÍ ČINIDLA
      • 7.3 VULKANIZAČNÍ ČINIDLA
        • 7.3.1 Síra
        • 7.3.2 Donory síry
        • 7.3.3 Reaktivní pryskyřice
        • 7.3.4 Chinondioxim
        • 7.3.5 Peroxidy
        • 7.3.6 Diaminy
        • 7.3.7 Oxidy kovů
        • 7.3.8 Diizokyanatany
        • 7.3.9 Další vulkanizační činidla
      • 7.4 AKTIVÁTORY VULKANIZACE
        • 7.4.1 Aktivátory vulkanizace sírou
        • 7.4.2 Aktivátory peroxidové vulkanizace
        • 7.4.3 Senzibilizátory radiační vulkanizace
      • 7.5 URYCHLOVAČE VULKANIZACE
        • 7.5.1 Pomalé urychlovače
          • 7.5.1.1 Hexamethylentetramin (HMT, urotropin)
          • 7.5.1.2 N,N'-difenylguanidin (DPG)
          • 7.5.1.3 2-(2',4'-Dinitrofenylthio)benzothiazol (Ureka Base)
        • 7.5.2 Rychlé urychlovače
          • 7.5.2.1 Butyraldehyd - anilin (BA)
          • 7.5.2.2 2-Merkaptobenzothiazol (MBT)
          • 7.5.2.3 Bis(2-benzothiazolyl)disulfid (MBTS)
          • 7.5.2.4 N-cyklohexyl-2-benzothiazolsulfenamid (CBS)
          • 7.5.2.5 2-(Morfolinothio)-benzothiazol (MOR, OBS, NOBS)
          • 7.5.2.6 N-terc.butyl-2-benzothiazolsulfenamid (TBBS)
          • 7.5.2.7 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-oxydiethylensulfenamid (OTOS)
          • 7.5.2.8 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-tercbutylsulfenamid (OTTBS)
        • 7.5.3 Urychlovače velmi rychlé
          • 7.5.3.1 Tetramethylthiuramdisulfid (TMTD)
          • 7.5.3.2 Tetraethylthiuramdisulfid (TETD)
          • 7.5.3.3 Tetramethylthiurammononosulfid (TMTM)
          • 7.5.3.4 O,O'-dibutyldithiofosforečnan zinečnatý
        • 7.5.4 Ultraurychlovače
          • 7.5.4.1 Piperidinium-N-pentamethylendithiokarbamát (PPDC)
          • 7.5.4.2 Dimethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDMDC)
          • 7.5.4.3 Diethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDEDC)
          • 7.5.4.4 Izopropylxanthát zinečnatý (ZIX)
        • 7.5.5 Dávkování urychlovačů
        • 7.5.6 Hygienické a ekologické aspekty používání urychlovačů
      • 7.6 RETARDÉRY VULKANIZACE A INHIBITORY NAVULKANIZACE
      • 7.7 ANTIDEGRADANTY
        • 7.7.1 Antioxidanty
        • 7.7.2 Antiozonanty
      • 7.8 PLNIVA
        • 7.8.1 Saze
          • 7.8.1.1 Kanálové saze
          • 7.8.1.2 Retortové saze
          • 7.8.1.3 Termické saze
          • 7.8.1.4 Lampové saze
          • 7.8.1.5 Vodivé saze
          • 7.8.1.6 Hlavní vlastnosti gumárenských sazí
          • 7.8.1.7 Klasifikace gumárenských sazí
        • 7.8.2 Světlá plniva
          • 7.8.2.1 Pyrogenní oxid křemičitý
          • 7.8.2.2 Srážený oxid křemičitý
          • 7.8.2.3 Mletý křemen (Si02)
          • 7.8.2.4 Křemelina (Si02)
          • 7.8.2.5 Kaolín (hydratovaný křemičitan hlinitý)
          • 7.8.2.6 Hydratovaný křemičitan hlinitosodný
          • 7.8.2.7 Slída (křemičitan hlinitodraselný)
          • 7.8.2.8 Klouzek (mastek, talek)
          • 7.8.2.9 Srážený křemičitan hlinitý
          • 7.8.2.10 Mletý vápenec (CaCO3)
          • 7.8.2.11 Křída (CaCO3)
          • 7.8.2.12 Srážený uhličitan vápenatý (CaCO3)
          • 7.8.2.13 Síran barnatý (BaSO4)
        • 7.8.3 Vliv plniv na vlastnosti pryže
          • 7.8.3.1 Vliv plniv na tvrdost
          • 7.8.3.2 Vliv plniv na modul
          • 7.8.3.3 Vliv plniv na pevnost
          • 7.8.3.4 Vliv plniv na odolnost vůči oděru
          • 7.8.3.5 Vliv plniv na odolnost pryže vůči botnání
        • 7.8.4 Analytické hodnoty plniv
          • 7.8.4.1 Měrný povrch
          • 7.8.4.2 Olejová adsorpce
        • 7.8.5 Chování ztužených vulkanizátů při opakované deformaci
      • 7.9 PROMOTORY A SPOJOVACÍ ČINIDLA (VAZNÉ PROSTŘEDKY)
      • 7.10 ZMĚKČOVADLA, MAZIVA A POMOCNÉ ZPRACOVATELSKÉ PROSTŘEDKY
        • 7.10.1 Změkčovadla
        • 7.10.2 Typy změkčovadel
        • 7.10.3 Hlavní druhy změkčovadel
          • 7.10.3.1 Triumf
          • 7.10.3.2 Parafinické a naftenické oleje
          • 7.10.3.3 Pryskyřice
          • 7.10.3.4 Syntetická změkčovadla
        • 7.10.4 Maziva
        • 7.10.5 Pomocné zpracovatelské prostředky
        • 7.10.6 Nastavování kaučuků
      • 7.11 ZVLÁŠTNÍ PŘÍSADY
        • 7.11.1 Pigmenty
          • 7.11.1.1 Anorganické pigmenty
          • 7.11.1.2 Organické pigmenty
        • 7.11.2 Faktisy
          • 7.11.2.1 Hnědý faktis
          • 7.11.2.2 Bílý faktis
        • 7.11.3 Nadouvadla
        • 7.11.4 Prostředky pro spojování pryže s kovy a vlákny
        • 7.11.5 Retardéry hoření
        • 7.11.6 Antistatické prostředky
        • 7.11.7 Brusné prostředky
        • 7.11.8 Výbušniny
    • 8 HLAVNÍ DRUHY KAUČUKŮ A ZÁKLADY SKLADBY KAUČUKOVÝCH SMĚSÍ
      • 8.1 SUCHÉ KAUČUKY
        • 8.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
          • 8.1.1.1 Přírodní a izoprenové kaučuky
          • 8.1.1.2 Butadien-styrenové kaučuky
          • 8.1.1.3 Butadienové kaučuky
          • 8.1.1.4 Butylkaučuky
          • 8.1.1.5 Ethylen-propylenové kaučuky
        • 8.1.2 Olejovzdorné kaučuky
          • 8.1.2.1 Butadien-akrylonitrilové kaučuky
          • 8.1.2.2 Akrylátové kaučuky
          • 8.1.2.3 Chloroprenové kaučuky
          • 8.1.2.4 Chlorsulfonovaný polyethylen
          • 8.1.2.5 Polysulfidové kaučuky
        • 8.1.3 Teplovzdorné kaučuky
          • 8.1.3.1 Silikonové kaučuky
          • 8.1.3.2 Fluorouhlíkové kaučuky
        • 8.1.4 Tvrdá pryž
        • 8.1.5 Termoplastické elastomery
          • 8.1.5.1 Struktura termoplastických elastomerů
          • 8.1.5.2 Blokové styrenové kopolymery
          • 8.1.5.3 Termoplastické polyurethany
          • 8.1.5.4 Polyetherestery
          • 8.1.5.5 Kopolyamidy
          • 8.1.5.6 Směsi elastomerů s termoplasty
      • 8.2 KAUČUKOVÉ LATEXY
        • 8.2.1 Přírodní kaučukové latexy
          • 8.2.1.1 Zdroje
          • 8.2.1.2 Vlastnosti
          • 8.2.1.3 Klasifikace
          • 8.2.1.4 Koncentrace (zahušťování)
          • 8.2.1.5 Stabilizace (konzervování)
          • 8.2.1.6 Modifikace
          • 8.2.1.7 Použití
          • 8.2.1.8 Doprava a skladování
        • 8.2.2 Syntetické kaučukové latexy
          • 8.2.2.1 Charakteristika a použití syntetických latexů
          • 8.2.2.2 Základní způsoby získávání latexů v průmyslu
        • 8.2.3 Složení směsí z kaučukových latexů
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi