Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 14.11.2019 20:57:01
verze: 4621
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Ekotoxikologie pro chemiky


Autor Kočí Vladimír, Mocová Klára
Vydavatel VŠCHT Praha (1. vydání, 2009)
ISBN 978-80-7080-699-9
Počet stran 180
Cena 288 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 22. 1. 2013. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Cílem těchto studijních textů je seznámit studenty chemicky zaměřených studijních oborů s principy provádění ekotoxikologických biotestů a se základy ekotoxikologické laboratorní práce. Skripta jsou zaměřena na vybrané testy toxicity a mají za cíl ukázat přínosy aplikace ekotoxikologických postupů v oblasti monitoringu i ochrany životního prostředí. S ohledem na tento cíl byl rozsah skript upraven a některé tematické okruhy ekotoxikologie byly zkráceny či vynechány, neboť studenti VŠCHT Praha mají mnohé oblasti související s ekotoxikologií zahrnuty do sylabů jiných předmětů vyučovaných na této vysoké škole.

    • 1 Ekotoxikologie
      • 1.1 Význam ekotoxikologie a testů toxicity
      • 1.2 Ekotoxikologické biotesty
      • 1.3 Vývoj ekotoxikologie
      • 1.4 Živé organismy a prostředí
      • 1.5 Ekologická relevance testu
      • 1.6 Vztah biotestů a chemické analýzy
      • 1.7 Kombinované přístupy environmentálního monitoringu
      • 1.8 Hodnocení environmentálních rizik
        • 1.8.1 Určení PEC
        • 1.8.2 Určení PNEC
        • 1.8.3 Vyjádření rizika
    • 2 Vztahy mezi organismem a toxickou látkou
      • 2.1 Toxicita
      • 2.2 Toxikant a toxin
      • 2.3 Expozice toxické látce
      • 2.4 Toxické účinky
        • 2.4.1 Akutní účinky
        • 2.4.2 Chronické účinky
      • 2.5 Vztahy dávka - odpověď
      • 2.6 Bioakumulace
      • 2.7 Biokoncentrace
      • 2.8 Bioobohacování
      • 2.9 Detoxikace
      • 2.10 Hormese
    • 3 Faktory ovlivňující toxicitu látek
      • 3.1 Chemicko - fyzikální faktory
        • 3.1.1 Koncentrace
        • 3.1.2 Rozpustnost ve vodě a v tucích
        • 3.1.3 Struktura látky
        • 3.1.4 Perzistence
      • 3.2 Doba a způsob expozice
      • 3.3 Environmentální faktory
        • 3.3.1 Teplota prostředí
        • 3.3.2 Vlhkost
        • 3.3.3 Intenzita světla
        • 3.3.4 Kvalita a kontaminace prostředí
      • 3.4 Interakce mezi toxikanty
        • 3.4.1 Aditivní účinky
        • 3.4.2 Potenciace toxicity
        • 3.4.3 Antagonismus
        • 3.4.4 Příčiny potenciace
        • 3.4.5 Potenciace v důsledku inhibice detoxikace
        • 3.4.6 Potenciace zvýšením metabolické aktivace
        • 3.4.7 In-situ potenciace
        • 3.4.8 Hodnocení toxicity směsí
        • 3.4.9 Toxická jednotka
        • 3.4.10 Aditivní index
        • 3.4.11 Index mnohočetné toxicity (Multiple Toxicity Index), MTU
      • 3.5 Biologické faktory
        • 3.5.1 Genetická proměnlivost
        • 3.5.2 Pohlaví
        • 3.5.3 Stáří
        • 3.5.4 Zdravotní stav
      • 3.6 Faktory výživy
        • 3.6.1 Hladovění
        • 3.6.2 Bílkoviny
        • 3.6.3 Cukry
        • 3.6.4 Tuky
        • 3.6.5 Vitamin A
        • 3.6.6 Vitamin C
        • 3.6.7 Vitamin D
        • 3.6.8 Vitamin E
        • 3.6.9 Minerální látky
    • 4 Biochemická podstata toxických účinků
      • 4.1 Ochranné mechanismy – biotransformace
        • 4.1.1 I. fáze detoxikace
        • 4.1.2 II. fáze detoxikace
      • 4.2 Ochrana před toxikanty jejich vazbou
        • 4.2.1 Metallothioneiny
        • 4.2.2 Fytochelatiny
      • 4.3 Opravné procesy
      • 4.4 Netoxické účinky látek
      • 4.5 Molekulární interakce organismu a toxikantu
        • 4.5.1 Genotoxické látky
        • 4.5.2 Mitóza a meióza
        • 4.5.3 Klasifikace mutací
        • 4.5.4 Neurotoxické látky
        • 4.5.5 Mitochondriální jedy
        • 4.5.6 Antagonisté vitaminu K
        • 4.5.7 Antagonisté thyroxinu
        • 4.5.8 Inhibice ATP-áz
        • 4.5.9 Estrogeny a androgeny
        • 4.5.10 Reakce se sulfoskupinami
        • 4.5.11 Narušení fotosystémů rostlin
        • 4.5.12 Regulátory růstu rostlin
        • 4.5.13 Oxidační stres
    • 5 Vyšší úrovně toxických účinků
      • 5.1 Účinky toxikantů na úrovni tkání
      • 5.2 Účinky toxikantů na orgánové úrovni
      • 5.3 Účinky toxikantů na organismální úrovni
        • 5.3.1 Neurofyziologické účinky
        • 5.3.2 Účinky na chování
      • 5.4 Účinky na populační úrovni
      • 5.5 Účinky na úrovni společenstev a ekosystémů
      • 5.6 Biosférická úroveň
    • 6 Ekotoxikologické biotesty
      • 6.1 Členění ekotoxikologických biotestů
      • 6.2 Akvatické testy
      • 6.3 Terestrické testy
      • 6.4 Testy toxicity sedimentů
      • 6.5 Alternativní biotesty
      • 6.6 Sada testů toxicity
      • 6.7 Mezidruhové rozdíly v citlivosti
    • 7 Postup při testování toxicity
      • 7.1 Experimentální design testů toxicity
      • 7.2 Odběr vzorků
      • 7.3 Předúprava vzorku
        • 7.3.1 Výluh
        • 7.3.2 Extrakt
        • 7.3.3 Předúprava pro terestrické testy toxicity
        • 7.3.4 Předúprava vzorku mění jeho vlastnosti
      • 7.4 Provedení testu toxicity
        • 7.4.1 Limitní test
        • 7.4.2 Ověřovací test
        • 7.4.3 Orientační test
        • 7.4.4 Volba ředicí řady
        • 7.4.5 Základní test
      • 7.5 Validace testu
      • 7.6 Vyhodnocení dat
      • 7.7 Interpretace ekotoxikologických biotestů
    • 8 Zpracování experimentálních dat testů toxicity
      • 8.1 Odpověď testů toxicity
      • 8.2 Ekotoxikologické indexy
        • 8.2.1 Vypočtené indexy
        • 8.2.2 Určené indexy
      • 8.3 Kvantální odpověď biotestu
      • 8.4 Spojitá odpověď biotestu
      • 8.5 Křivka dávka - odpověď
        • 8.5.1 Dno a strop křivky dávka - odpověď
        • 8.5.2 Prahová koncentrace
        • 8.5.3 Směrnice
        • 8.5.4 EC50 jako významný bod křivky dávka - odpověď
        • 8.5.5 EC50 jako poloviční vzdálenost mezi dnem a stropem
        • 8.5.6 Nesigmoidální tvar křivky dávka – odpověď
      • 8.6 Výpočet EC50
      • 8.7 Interpolační metody výpočtu EC50
        • 8.7.1 Dvoudávková metoda
        • 8.7.2 Spearman - Kärberova metoda
        • 8.7.3 Thompsonova metoda klouzavých průměrů
      • 8.8 Regresní metody výpočtu EC50
        • 8.8.1 Probitová analýza
        • 8.8.2 Nelineární regrese
      • 8.9 Určení indexů toxicity NOEC a LOEC
        • 8.9.1 Metody určení NOEC datových sad s normálním rozložením
        • 8.9.2 Metody určení NOEC datových sad nemajících normální rozložení
      • 8.10 Střední doba přežití
      • 8.11 Vícerozměrné datové analýzy
    • 9 Faktory ovlivňující výsledky testů toxicity
      • 9.1 Vzorkování
      • 9.2 Skladování vzorku
      • 9.3 Předúprava vzorku
        • 9.3.1 Tepelná úprava
        • 9.3.2 Úprava osmotického tlaku
        • 9.3.3 Kyslíkové poměry
        • 9.3.4 Úprava pH
        • 9.3.5 Homogenizace vzorku
      • 9.4 Doba expozice
      • 9.5 Teplota
      • 9.6 Světelné podmínky
      • 9.7 Vlhkost
      • 9.8 Objem
      • 9.9 Pracovní roztoky a media
      • 9.10 Volba testovaných koncentrací
      • 9.11 Stáří organismů
      • 9.12 Kondice organismů
    • 10 Určování toxicity látek pomocí modelů
    • 11 Testy toxicity na molekulární úrovni
      • 11.1 Bakteriální testy mutagenity
        • 11.1.1 Amesův test
      • 11.2 Testy mutagenity na vyšších rostlinách
        • 11.2.1 Waxy mutační test na kukuřici
        • 11.2.2 Test somatické mozaiky na sóje
        • 11.2.3 Mikrojaderné testy
      • 11.3 Test teratogenity látek na drápatce vodní
        • 11.3.1 Testovací organismus
        • 11.3.2 Chov a rozmnožování drápatek
        • 11.3.3 Princip testu teratogenity
    • 12 Testy toxicity s producenty
      • 12.1 Řasové testy toxicity
        • 12.1.1 Testovací organismus
        • 12.1.2 Princip testu toxicity
        • 12.1.3 Zjišťování koncentrace řasové suspenze
        • 12.1.4 Řasový mikrobiotest
        • 12.1.5 Stanovení míry účinku inhibice řas
      • 12.2 Stanovení trofického potenciálu
        • 12.2.1 Eutrofizace
        • 12.2.2 Trofický potenciál
        • 12.2.3 Princip testu AGP
      • 12.3 Test inhibice růstu okřehku
        • 12.3.1 Testovací organismus
        • 12.3.2 Popis testu
      • 12.4 Test toxicity se semeny hořčice bílé
        • 12.4.1 Princip testu inhibice klíčivosti semen
        • 12.4.2 Nevýhody testu na hořčici
      • 12.5 Kontaktní terestrické testy na rostlinách
        • 12.5.1 Vlastnosti testů fytotoxicity
        • 12.5.2 Rozdělení testů fytotoxicity podle účelu
        • 12.5.3 Testy klíčivosti
        • 12.5.4 Testovací organismy
        • 12.5.5 Princip krátkodobého a dlouhodobého testu
      • 12.6 Kalusová metoda
    • 13 Testy toxicity s protozoálními organismy
      • 13.1 Protozoa
      • 13.2 Testy na obrvenkách
        • 13.2.1 Testovací organismus
        • 13.2.2 TETRATOX - test nárůstu populace obrvenek
        • 13.2.3 ProToxKit – test inhibice příjmu potravy obrvenek
      • 13.3 Test na nálevnících - Spirotox
        • 13.3.1 Testovací organismus
        • 13.3.2 Průběh testu
    • 14 Testy toxicity s konzumenty žijících v akvatických ekosystémech
      • 14.1 Test toxicity látek na růstovou rychlost pstruha duhového
        • 14.1.1 Testovací organismus
        • 14.1.2 Princip testu
      • 14.2 Akutní test toxicity na hepatocytech pstruha duhového
        • 14.2.1 Princip testu
        • 14.2.2 Výhody a nevýhody testu na RTH
      • 14.3 Testy toxicity na akvarijních rybách
        • 14.3.1 Testovací organismy
        • 14.3.2 Princip testu mortality
        • 14.3.3 Test toxicity s jikrami
      • 14.4 Testy toxicity na perloočkách
        • 14.4.1 Testovací organismus
        • 14.4.2 Princip akutního testu
        • 14.4.3 Princip testu inhibice reprodukční schopnosti hrotnatky
      • 14.5 Test toxicity na korýších Artemia a Thamnocephalus
        • 14.5.1 Test toxicity na žábronožkách
        • 14.5.2 Test na korýších Thamnocephalus platyurus
      • 14.6 Test toxicity na vířnících
        • 14.6.1 Testovací organismus
        • 14.6.2 Princip akutního testu
        • 14.6.3 Test inhibice příjmu potravy vířníků
      • 14.7 Test toxicity na nezmaru
        • 14.7.1 Testovací organismus
        • 14.7.2 Princip testu
    • 15 Testy toxicity s konzumenty žijícími v sedimentech
      • 15.1 Vlastnosti sedimentů
      • 15.2 Test toxicity sedimentů na různonožci
        • 15.2.1 Testovací organismus
        • 15.2.2 Princip testu
      • 15.3 Test toxicity sedimentů na larvách pakomára
        • 15.3.1 Testovací organismus
        • 15.3.2 Princip testu
      • 15.4 Test na nítěnkách
    • 16 Testy toxicity s konzumenty žijícími v půdních ekosystémech
      • 16.1 Půda
        • 16.1.1 Ekosystémové funkce půdy
        • 16.1.2 Půda a toxické látky
        • 16.1.3 Stárnutí půdy
        • 16.1.4 Biodostupnost toxikantů v půdě
      • 16.2 Testy toxicity s hlísticemi
        • 16.2.1 Testovací organismy
        • 16.2.2 Test toxicity s háďátkem Panagrellus redivivus
        • 16.2.3 Test toxicity na hlísticích Caenorhabditis elegant
      • 16.3 Test toxicity na žížalách
        • 16.3.1 Testovací organismus
        • 16.3.2 Akutní test na filtračním papíře
        • 16.3.3 Akutní test v půdě
        • 16.3.4 Reprodukční test
      • 16.4 Test toxicity na roupicích
        • 16.4.1 Testovací organismus
        • 16.4.2 Princip reprodukčního testu
        • 16.4.3 Únikový test
      • 16.5 Test inhibice reprodukční schopnosti chvostoskoků
        • 16.5.1 Testovací organismus
        • 16.5.2 Princip testu
      • 16.6 Testy toxicity na měkkýších
        • 16.6.1 Testovací organismus
        • 16.6.2 Princip testu
    • 17 Testy toxicity s hmyzem
      • 17.1 Test na zlatohlávku tmavém
        • 17.1.1 Testovací organismus
        • 17.1.2 Princip testu
      • 17.2 Test toxicity na včelách
        • 17.2.1 Testovací organismus
        • 17.2.2 Princip akutního testu
        • 17.2.3 In-situ test toxicity na včelách
    • 18 Testy toxicity se suchozemskými obratlovci
      • 18.1 Testy toxicity s obojživelníky
      • 18.2 Testy toxicity na ptácích
        • 18.2.1 Akutní perorální test toxicity na ptácích
        • 18.2.2 Test reprodukční toxicity na ptácích
      • 18.3 Testy toxicity se savci
    • 19 Testy toxicity s destruenty
      • 19.1 Destruenti
      • 19.2 Test zhášení bioluminiscence vodních bakterií
        • 19.2.1 Bioluminiscence
        • 19.2.2 Testovací organismus
        • 19.2.3 Princip akutního testu
        • 19.2.4 Bioluminiscenční test mutagenity
      • 19.3 Bioluminiscenční test sedimentů či suspenzí
        • 19.3.1 Filtrace suspenze před měřením produkce světla
        • 19.3.2 Kontinuální měření světelné produkce
      • 19.4 Růstové testy s baktériemi
      • 19.5 Toxi - Chromo testy
    • 20 Biochemické testy se společenstvem aktivovaného kalu
      • 20.1 Test inhibice respirace aktivovaného kalu
      • 20.2 Test inhibice anaerobních baktérií aktivovaného kalu
    • 21 Biochemické testy se společenstvy půdních mikroorganismů
      • 21.1 Půda a mikrobiální aktivita
      • 21.2 Vlastnosti půd ovlivňující mikrobiální aktivitu
      • 21.3 Typy půdních mikrobiálních testů
      • 21.4 Měření mikrobiální aktivity
      • 21.5 Cyklus uhlíku
        • 21.5.1 Respirace mikroorganismů
        • 21.5.2 Test respirační aktivity půdy
      • 21.6 Cyklus dusíku
        • 21.6.1 Metoda redukce acetylénu
        • 21.6.2 Test nitrifikační aktivity půdy
    • 22 Testy enzymatické aktivity v půdě
      • 22.1 Půdní enzymy
      • 22.2 Půdní enzymatická aktivita
      • 22.3 Test dehydrogenázové aktivity
        • 22.3.1 Princip testu dehydrogenázou aktivity
        • 22.3.2 Faktory ovlivňující měření DHA
      • 22.4 Testy aktivity hydroláz
    • 23 Biomárkry
      • 23.1 Klasifikace biomárkrů
      • 23.2 Inhibice Acetylcholinesterázy
      • 23.3 Indukce tvorby monooxygenáz
      • 23.4 Poškození DNA
      • 23.5 Narušení procesů při tvorbě hemu
        • 23.5.1 Tvorba nadbytečného množství porfyrinů
        • 23.5.2 Inhibice ALAD olovem
      • 23.6 Indukce vitellogeninu
      • 23.7 Behaviorální biomárkry
    • 24 Hodnocení stavu ekosystémů in-situ
      • 24.1 Polní studie
        • 24.1.1 Sledované odpovědi v experimentech in-situ
        • 24.1.2 In-situ testy toxicity
        • 24.1.3 Nedostatky polních studií
      • 24.2 Bioindikátory
      • 24.3 Saprobní index
        • 24.3.1 Saprobní valence druhu
        • 24.3.2 Princip určení saprobního indexu společenstva
      • 24.4 Nárostové testy
    • 25 Vícedruhové testy toxicity
      • 25.1 Mesokosmy
        • 25.1.1 Limnokorály
        • 25.1.2 Pelagické vaky
        • 25.1.3 Litorální ohrazení
        • 25.1.4 Pokusné nádrže
        • 25.1.5 Pokusné toky
        • 25.1.6 Výhody a nevýhody mesokosmů
      • 25.2 Mikrokosmy
        • 25.2.1 Standardizovaný vodní mikrokosmos
        • 25.2.2 Směsná kultura v láhvi
        • 25.2.3 Mikrokosmos FIFRA
        • 25.2.4 Mikrokosmos půdního jádra
    • 26 Závěr
    • 27 Doporučená studijní literatura
    • 28 Použitá literatura
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi