Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 26.4.2024 01:11:38
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Bioléčiva


Autor Fusek Martin, Káš Jan, Ruml Tomáš
Vydavatel VŠCHT Praha (1. vydání, 2008)
ISBN 978-80-7080-678-4
Počet stran 148
Počet obrázků 21
Cena 276 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Bioléčiva jsou léky, které jsou vyráběny za pomoci biotechnologických postupů, a to v živých organismech, u nichž byla změněna genetická informace. První bioléčiva byla uvedena na trh počátkem 90. let 20. století a od té doby se stala významnou součástí palety léčivých látek. Jejich význam roste jak ve smyslu terapeutických možností, tak z pohledu ekonomického. Obor, který je nazýván v anglické literatuře „biopharmaceuticals“, nemá zatím v české literatuře odpovídající učební materiál. Vydáním skript „Bioléčiva“ jsme se pokusili tuto mezeru alespoň částečně zaplnit.

Skripta „Bioléčiva“ jsou rozdělena do 6 základních kapitol. První kapitola se soustředí na definici pojmu bioléčiva a na historicko-ekonomické aspekty biotechnologických výrob ve farmaceutickém průmyslu. Kapitoly druhá a třetí jsou určeny především těm čtenářům, kteří si chtějí osvěžit svoje znalosti v oblasti biochemie a molekulární biologie. Tyto kapitoly podávají zjednodušený soubor informací, jejichž znalost je potřebná pro četbu dalších částí. Čtvrtá kapitola se přehlednou formou zabývá základními aspekty biotechnologických výrob ve farmaceutickém průmyslu. Věnuje se oblastem, jako jsou organizace výrobních prostor, otázky čištění, dekontaminace a sanitace. Dále jsou diskutovány dva základní pochody typické pro biotechnologické postupy - upstream a downstream processing. Prostor je věnován také možným kontaminujícím látkám a analýze výsledných produktů. Kapitola pátá se soustředí na otázky formulace bioléčiv. Poslední a nejrozsáhlejší kapitola se zabývá přehledem bioléčiv povolených v Evropě a USA do konce roku 2007. Informace, která je v této kapitole obsažena, odráží jednak princip působení jednotlivých preparátů, ale snaží se shrnout také data o výrobním procesu a o ekonomickém úspěchu látek.

Doufáme, že skripta „Bioléčiva“ pomůžou všem zájemcům o tuto problematiku a také rozvoji tohoto oboru v České republice.

    • 1 Úvod - Biotechnologie a výroba léčiv
      • 1.1 Historický přehled
        • 1.2.1 Náhrada chybějících peptidů či proteinů
        • 1.2.2 Protilátky použité pro blokování funkce proteinů
        • 1.2.3 Geny použité pro léčení
        • 1.2.4 Buněčné transplantace
        • 1.2.5 Stimulace imunitního systému
        • 1.2.6 Potlačení imunitního systému
        • 1.2.7 Xenotransplantace
        • 1.2.8 Použití biopolymerů
        • 1.2.9 Regenerativní medicína
        • 1.2.10 Vakcíny
      • 1.2 Moderní biotechnologické postupy v humánní medicíně a její ekonomické aspekty
    • 2 Biomakromolekulární látky a jejich stavební kameny
      • 2.1 Nukleové kyseliny
        • 2.1.1 DNA
        • 2.1.2 RNA
        • 2.1.3 Transkripce
        • 2.1.4 Translace
      • 2.2 Aminokyseliny a proteiny
        • 2.2.1 Aminokyseliny jako stavební jednotky proteinů
        • 2.2.2 Proteiny
          • 2.2.2.1 Posttranslační modifikace proteinů
          • 2.2.2.2 Disulfidová vazba
          • 2.2.2.3 Acetylace
          • 2.2.2.4 Fosforylace
          • 2.2.2.5 Proteolytické štěpení peptidů
          • 2.2.2.6 Glykosylace
        • 2.2.3 Dělení proteinů podle funkce
          • 2.2.3.1 Stavební proteiny
          • 2.2.3.2 Enzymy
          • 2.2.3.3 Komunikace mezi buňkami
            • 2.2.3.3.1 Hormony
            • 2.2.3.3.2 Citokiny
            • 2.2.3.3.3 Neurotransmitery
            • 2.2.3.3.4 Receptory a iontové kanály
          • 2.2.3.4 Protilátky podílející se na obranných reakcích organismu
          • 2.2.3.5 Transportní proteiny
    • 3 Živý organismus jako zdroj či výrobní nástroj
      • 3.1 Bakteriální buňky Escherichia coli
      • 3.2 Bakteriální plasmidové vektory
      • 3.3 Vnesení plasmidové DNA do bakteriálních buněk
      • 3.4 Izolace plasmidové DNA
      • 3.5 Práce s DNA
        • 3.5.1 Specifické štěpení DNA
      • 3.6 Produkce rekombinantních proteinů
        • 3.6.1 Exprese v Escherichia coli
        • 3.6.2 Promotory
        • 3.6.3 Translačně iniciační sekvence
        • 3.6.4 Exprese v kvasinkách
        • 3.6.5 Pichia pastoris
        • 3.6.6 Tkáňové buňky, jejich kultivace a využití pro expresi
        • 3.6.7 Kultivační nádoby
        • 3.6.8 Zvyšování kultivačních objemů
        • 3.6.9 Média
        • 3.6.10 Příprava stabilně transformovaných buněk
        • 3.6.11 Monoklonální protilátky
        • 3.6.12 Vektory pro expresi a jejich vnesení do buněk
        • 3.6.13 Exprese v tkáňových buňkách
          • 3.6.13.1 Transientní exprese v COS-1 buňkách
          • 3.6.13.2 Exprese pomocí systému s vakcinia virem
          • 3.6.13.3 Exprese proteinů v hmyzích buňkách použitím bakulovirových vektorů
          • 3.6.13.4 Princip přípravy transgenních rostlin
    • 4 Výroba bioléčiv
      • 4.1 Výroba a správná výrobní praxe
        • 4.1.1 Geneticky modifikované organismy a související legislativa
      • 4.2 Výrobní prostory a výrobní zařízení
        • 4.2.1 Čisté prostory
        • 4.2.2 Čištění, dekontaminace, sanitace
          • 4.2.2.1 CDS pro výrobní prostory
          • 4.2.2.2 CDS pro výrobní zařízení
        • 4.2.3 Voda
      • 4.3 Dokumentace
        • 4.3.1 Standardní operační postupy
        • 4.3.2 Specifikace
        • 4.3.3 Výrobní postupy od vstupu výchozích látek po balení produktů
        • 4.3.4 Záznamy
      • 4.4 Lékopis – farmakopea
      • 4.5 Úřady kontrolující farmaceutické výroby a postup schvalování
      • 4.6 Hlavní zdroje bioléčiv
        • 4.6.1 Použití E.coli k produkci
        • 4.6.2 Použití eukaryotních buněk ze zvířecích zdrojů
        • 4.6.3 Další buněčné systémy pro produkci bioléčiv
          • 4.6.3.1 Saccharomyces cerevisae
          • 4.6.3.2 Transgenní zvířata a rostliny
      • 4.7 Postup výroby léčiv
        • 4.7.1 Upstream processing
        • 4.7.2 Downstream processing
          • 4.7.2.1 Hlavní operace
        • 4.7.3 Analýza finálních produktů
          • 4.7.3.1 Možné kontaminanty a jejich analýza
    • 5 Formulace bioléčiv
    • 6 Hlavní bioléčiva
      • 6.1 Obecný úvod
      • 6.2 Přehled nejvýznamnějších bioléčiv
        • 6.2.1 Cytokiny
        • 6.2.2 Interferony
          • 6.2.2.1 Produkce a terapeutické použití interferonu -α
          • 6.2.2.2 Produkce a terapeutické použití interferonu -β
          • 6.2.2.3 Produkce a terapeutické použití interferonu -γ
        • 6.2.3 Interleukiny a tumorový nekrotický faktor
          • 6.2.3.1 Produkce a terapeutické použití antagonisty interleukinu-1 a dalších protirevmatických bioléčiv
          • 6.2.3.2 Produkce a terapeutické použití interleukinu-2
        • 6.2.4 Hematopoetické růstové faktory
          • 6.2.4.1 Produkce a terapeutické použití ČSFS
          • 6.2.4.2 Produkce a terapeutické použití erytropoetinu
        • 6.2.5 Růstové faktory
          • 6.2.5.1 Epidermální růstový faktor
          • 6.2.5.2 Růstový faktor odvozený z krevních destiček - Platelet derived growth factor (PDGF)
          • 6.2.5.3 Insulinu podobný růstový faktor – 1 (Insulin-like growth factor – 1)
        • 6.2.6 Hormony
          • 6.2.6.1 Insulin
          • 6.2.6.2 Lidský růstový hormon
          • 6.2.6.3 Glukagon
          • 6.2.6.4 Gonádotropní hormony FSH, LH, CG
          • 6.2.6.5 Další hormony
        • 6.2.7 Hemofilie a její léčba
        • 6.2.8 Ostatní krevní proteiny
        • 6.2.9 Snížení srážlivosti – infarkt myokardu a související preparáty
        • 6.2.10 Použití monoklonálních protilátek
          • 6.2.10.1 Použití monoklonálních protilátek v léčení rakoviny
          • 6.2.10.2 Použití monoklonálních protilátek v léčení dalších chorob
        • 6.2.11 Rekombinantní enzymy používané k terapii dalších onemocnění
        • 6.2.12 Další aplikace
        • 6.2.13 DNA léčiva
        • 6.2.14 Vakcíny
        • 6.2.15 Přehled bioléčiv registrovaných do konce roku 2004
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi