Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 28.3.2024 10:37:52
verze: 5378
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW
iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Fyzikální chemie makromolekulárních a koloidních soustav


Autor Pouchlý Julius
Vydavatel VŠCHT Praha (3. vydání, 2008)
ISBN 978-80-7080-674-6
Počet stran 205
Počet obrázků 139

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Tato skripta jsou určena poluchačům fyzikálně-chemické specializace na VŠCHT Praha jako učební text ke stejnojmenným přednáškám. Mohou být užitečným studijním materiálem i pro studenty, případně doktorandy jiných oborů, do jejichž studijních plánů jsou zařazeny přednášky pojednávající o koloidních a zvláště o makromolekulárních soustavách.

Skripta se soustřeďují na koloidně-disperzní systémy, definované podmínkou, že disperzní částice dosahují rozměrů 1 nm až 1 μm. První část je věnována obecným vlastnostem disperzních soustav, druhá se podrobněji zabývá roztoky polymerů a makromolekulárními gely, v části poslední je pojednáno o vybraných polymolekulárních koloidních systémech. Aby bylo dost místa na výklad těchto témat, nejsou zařazeny stati o polymerizaci a o fyzice pevných polymerů, z lyofobních soustav jsou vysvětleny pouze lyosoly. Naopak jsou před některé stati vřazena stručná repetitoria potřebných poznatků z jiných partií fyzikální chemie. Do přepracovaného třetího vydání byla zařazena některá aktuální témata jako dendrimery, samoskladba založená na molekulárním rozpoznávání a systematika nesférických micelárních útvarů.

    • 1 ZÁKLADNÍ POJMY
      • 1.1 Disperzní systémy
        • 1.1.1 Definice
        • 1.1.2 Velikost a tvar disperzních částic
        • 1.1.3 Počet molekul v disperzní částici
        • 1.1.4 Struktura disperzního podílu
        • 1.1.5 Fázový statut disperzního podílu
        • 1.1.6 Vznik a stabilita disperzních soustav
      • 1.2 Problémy kvantitativní charakterizace velikosti částic
        • 1.2.1 Globální rozměry disperzní částice
        • 1.2.2 Statistické rozdělení částic podle velikosti
        • 1.2.3 Statistické rozdělení částic podle jiné vlastnosti
    • 2 KINETICKÉ VLASTNOSTI ODVOZENÉ Z TEPELNÉHO POHYBU
      • 2.1 Tepelný pohyb disperzních částic a jeho důsledky
      • 2.2 Termodynamické důsledky tepelného pohybu
        • 2.2.1 Osmotický tlak
        • 2.2.2 Membránová osmometrie
        • 2.2.3 Fluktuace
      • 2.3 Dynamika tepelného pohybu a difuze
        • 2.3.1 Střední posuv
        • 2.3.2 Střední posuv a difuzní koeficient
        • 2.3.3 Frikční koeficient v transportních jevech
        • 2.3.4 Einsteinova rovnice pro difuzní koeficient
        • 2.3.5 Stanovení difuzního koeficientu
        • 2.3.6 Rotační tepelný pohyb
        • 2.3.7 Dodatek: Výpočet průměrné veličiny z pravděpodobnostní funkce
    • 3 KINETICKÉ VLASTNOSTI: SEDIMENTACE
      • 3.1 Základní rovnice
        • 3.1.1 Sedimentační rychlost v gravitačním poli
        • 3.1.2 Sedimentační rychlost v odstředivém poli
        • 3.1.3 Sedimentační rovnováha
      • 3.2 Sedimentační analýza hrubých disperzí
      • 3.3 Sedimentační analýza koloidních disperzí
        • 3.3.1 Ultracentrifuga
        • 3.3.2 Metoda sedimentační rychlosti
        • 3.3.3 Metoda sedimentační rovnováhy
        • 3.3.4 O použití ultracentrifugy
    • 4 VISKOZITA DISPERZNÍCH SOUSTAV
      • 4.1 Tok kapalin
        • 4.1.1 Základní pojmy
        • 4.1.2 Typická uspořádání toku
      • 4.2 Viskozita disperzních soustav
        • 4.2.1 Zvýšení viskozity přítomností disperzního podílu
        • 4.2.2 Einsteinova rovnice
        • 4.2.3 Modifikace Einsteinovy rovnice ve zředěných disperzích
        • 4.2.4 Úprava Einsteinovy rovnice pro koncentrovanější disperze
        • 4.2.5 Odchylky od Newtonova zákona
        • 4.2.6 Měření viskozitního koeficientu
    • 5 ELASTICKÝ ROZPTYL SVĚTLA
      • 5.1 Rozptyl světla na malých částicích
        • 5.1.1 Rozptyl světla ve velmi zředěném plynu
        • 5.1.2 Diskuse rozptylu světla ve velmi zředěných soustavách
        • 5.1.3 Rozptyl světla v kondenzovaném prostředí
        • 5.1.4 Rozptyl světla v disperzních soustavách
      • 5.2 Rozptyl světla na částicích střední velikosti
        • 5.2.1 Rozptylový faktor částic - obecná rovnice
        • 5.2.2 Rozptylový faktor částic - speciální rovnice
        • 5.2.3 Rozptyl světla na větších částicích
      • 5.3 Experimentální stanovení
        • 5.3.1 Měření intenzity rozptýleného světla
        • 5.3.2 Vyhodnocení měření - rozptyl světla na menších částicích
        • 5.3.3 Vyhodnocení měření - rozptyl světla na částicích střední velikosti
        • 5.3.4 Aplikace měření rozptylu světla - souhrn
    • 6 JINÉ FORMY ROZPTYLU ZÁŘENÍ
      • 6.1 Rozptyl záření X
        • 6.1.1 Vliv vlnové délky a rozptylového úhlu na obor měřitelných dat
        • 6.1.2 Stanovení velikosti a tvaru koloidních částic metodou SAXS
        • 6.1.3 Maloúhlový rozptyl neutronů
        • 6.1.4 Difrakce na pravidelných strukturách
      • 6.2 Kvazielastický rozptyl světla
        • 6.2.1 Vliv tepelného pohybu na spektrum rozptýleného světla
        • 6.2.2 Šířka spektra rozptýleného světla
        • 6.2.3 Fluktuace intenzity rozptýleného světla
        • 6.2.4 O využití metod kvazielastického rozptylu světla
    • 7 KONFORMAČNÍ STATISTIKA MAKROMOLEKUL
      • 7.1 Základní pojmy
        • 7.1.1 Vnitřní rotace
        • 7.1.2 Střední rozměr makromolekulárního klubka
      • 7.2 Modely makromolekulárního klubka
        • 7.2.1 Vektorové vyjádření střední vzdálenosti konců
        • 7.2.2 Volně skloubený řetězec
        • 7.2.3 Volně otáčivý řetězec s pevným valenčním úhlem
        • 7.2.4 Lokální konformace
        • 7.2.5 Omezeně otáčivý řetězec
        • 7.2.6 Ekvivalentní řetězec a statistický segment
      • 7.3 Další charakteristiky makromolekulárního klubka
        • 7.3.1 Perzistenční délka řetězce
        • 7.3.2 Objem domény klubka
        • 7.3.3 Statistická distribuce vzdálenosti konců
        • 7.3.4 O platnosti gaussovské statistiky
      • 7.4 Konformace makromolekul v krystalickém stavu
      • 7.5 Konformace větvených makromolekul a dendrimerů
    • 8 TERMODYNAMIKA ROZTOKŮ POLYMERŮ
      • 8.1 Entropie míšení
        • 8.1.1 Kombinatorická entropie směsi nízkomolekulárních látek
        • 8.1.2 Kombinatorická entropie roztoku polymeru
        • 8.1.3 Diskuse kombinatorické entropie míšení
      • 8.2 Entalpie míšení
      • 8.3 Gibbsova energie míšení
        • 8.3.1 Floryho-Hugginsova rovnice
        • 8.3.2 Odchylky od ideálního chování ve zředěném roztoku
        • 8.3.3 Experimentální ověření Floryho-Hugginsovy teorie
        • 8.3.4 Vlastnosti Floryho-Hugginsova interakčního parametru
        • 8.3.5 Rozpustnostní parametry
        • 8.3.6 Vliv změn volného objemu
    • 9 FÁZOVÉ ROVNOVÁHY V ROZTOCÍCH POLYMERŮ
      • 9.1 Fázové rovnováhy v amorfních soustavách
        • 9.1.1 Fázová separace roztoku polymeru: rovnice
        • 9.1.2 Vliv molární hmotnosti polymeru
        • 9.1.3 Kosolvence
        • 9.1.4 Horní kritická rozpouštěcí teplota
        • 9.1.5 Dolní kritická rozpouštěcí teplota
        • 9.1.6 Systém obsahující dva amorfní polymery
      • 9.2 Fázové rovnováhy s účastí uspořádaných struktur
        • 9.2.1 Rozpustnost krystalického polymeru
        • 9.2.2 Mikrodomény v blokových kopolymerech
        • 9.2.3 Lyotropní kapalné krystaly
    • 10 ZŘEDĚNÉ ROZTOKY POLYMERŮ
      • 10.1 Definice zředěného roztoku
      • 10.2 Konformační vlastnosti nahodilého klubka
        • 10.2.1 Vyloučený objem segmentu a stav theta
        • 10.2.2 Floryho-Foxova rovnice
        • 10.2.3 Přechod klubka v globuli
        • 10.2.4 Rozměry klubka v koncentrovanějších roztocích
      • 10.3 Druhý viriální koeficient
        • 10.3.1 Vyloučený objem makromolekuly
        • 10.3.2 Výpočet podle Floryho-Hugginsovy teorie
        • 10.3.3 Účinek koncentrační nehomogenity
        • 10.3.4 Asociace makromolekul
      • 10.4 Uspořádané konformace a kooperativní přechody
        • 10.4.1 Šroubovicové konformace v molekulách polyaminokyselin
        • 10.4.2 Konformační přechod helix-klubko
        • 10.4.3 Globulární proteiny
        • 10.4.4 Denaturace a renaturace proteinů
        • 10.4.5 Termodynamický pohled na kooperativitu denaturace
        • 10.4.6 Dvoupramenné šroubovice deoxyribonukleových kyselin
        • 10.4.7 Molekulární rozpoznávání a samoskladba
      • 10.5 Hydrodynamické vlastnosti roztoků polymerů
        • 10.5.1 Frikční koeficient makromolekuly
        • 10.5.2 Vnitřní viskozita neprůtočných makromolekul
        • 10.5.3 Závislost vnitřní viskozity na rozpouštědle a na teplotě
        • 10.5.4 Závislost vnitřní viskozity na molární hmotnosti
        • 10.5.5 Závislost inkrementu viskozity na koncentraci
        • 10.5.6 Vnitřní viskozita větvených makromolekul a dendrimerů
    • 11 ROZTOKY POLYELEKTROLYTŮ
      • 11.1 Interakce makroiontů s malými ionty
        • 11.1.1 Disociace slabých polyelektrolytů; lokalizovaná vazba protiiontů
        • 11.1.2 Nelokalizovaná vazba malých iontů k makroiontu
        • 11.1.3 Iontová atmosféra
      • 11.2 Rovnovážné a konformační vlastnosti
        • 11.2.1 Donnanova rovnováha
        • 11.2.2 Osmotická rovnováha
        • 11.2.3 Konformace lineárních makroiontů
        • 11.2.4 Viskozita roztoků polyelektrolytů
      • 11.3 Elektroforéza
        • 11.3.1 Elektroforetická pohyblivost
        • 11.3.2 Experimentální provedení elektroforézy
      • 11.4 Roztoky polyamfolytů
    • 12 NEUNIFORMITA POLYMERŮ
      • 12.1 Definice distribučních funkcí a průměrů molárních hmotností
        • 12.1.1 Statistické distribuce molární hmotnosti
        • 12.1.2 Průměry molární hmotnosti
        • 12.1.3 Vztahy mezi početní a hmotnostní distribucí
        • 12.1.4 Srovnání různých průměrů molárních hmotností
        • 12.1.5 Empirická distribuční funkce: příklad
      • 12.2 Metody stanovení distribučních funkcí
        • 12.2.1 Frakcionace založená na fázové separaci
        • 12.2.2 Rozměrově vylučovací chromatografie
    • 13 MAKROMOLEKULÁRNÍ GELY
      • 13.1 Základní pojmy
      • 13.2 Kovalentní gely
        • 13.2.1 Gelace
        • 13.2.2 Charakteristika síťovité struktury
        • 13.2.3 Termodynamika elastické deformace
        • 13.2.4 Molekulární výklad deformační entropie
        • 13.2.5 Výpočet změny entropie při deformaci gelu
        • 13.2.6 Elastická retrakční síla při protažení
      • 13.3 Botnání kovalentních gelů
        • 13.3.1 Botnací rovnováha
        • 13.3.2 Vliv konformační a síťovací entropie
        • 13.3.3 Botnání gelů připravených v přítomnosti rozpouštědla
        • 13.3.4 Botnání ionogenních gelů
        • 13.3.5 Responzivní gely
        • 13.3.6 O platnosti použité teorie
      • 13.4 Fyzikálně síťované gely
        • 13.4.1 Základní charakteristiky
        • 13.4.2 Uzlové oblasti - mechanizmy vzniku a struktura
        • 13.4.3 Stupeň síťování potřebný ke vzniku gelu
        • 13.4.4 Termoreverzibilita gelů
    • 14 MICELÁRNÍ KOLOIDY
      • 14.1 Úvod
        • 14.1.1 Molekulární struktura vodorozpustných micelárních koloidů
      • 14.2 Základní vlastnosti micel
        • 14.2.1 Kritická micelární koncentrace
        • 14.2.2 Uzavřená asociace
        • 14.2.3 Struktura sférických micel ve zředěném vodném roztoku
        • 14.2.4 Vliv molekulární struktury a teploty na hodnotu CMC
      • 14.3 Fyzikální vlastnosti micelárních koloidů
        • 14.3.1 Závislost rozpustnosti na teplotě
        • 14.3.2 Obecně o povrchově aktivních látkách
        • 14.3.3 Povrchová aktivita micelárních koloidů
        • 14.3.4 Elektrolytická vodivost a převodová čísla
        • 14.3.5 Solubilizace
      • 14.4 Nesférické micely
        • 14.4.1 Úložný faktor
        • 14.4.2 Dvouvrstvé membrány
        • 14.4.3 Vesikly
        • 14.4.4 Obrácené micely
        • 14.4.5 Koncentrované vodné roztoky
        • 14.4.6 Samoskladba; supramolekulární struktury
    • 15 LYOFOBNÍ SOLY
      • 15.1 Příprava lyofobních solů
        • 15.1.1 Stabilita mikroheterogenních soustav
        • 15.1.2 Důsledky zakřivení fázového rozhraní
        • 15.1.3 Vznik a růst zárodků nové fáze
        • 15.1.4 Kondenzační metody přípravy lyofobních solů
      • 15.2 Obecné principy stabilizace lyofobních solů
        • 15.2.1 Přitažlivé síly mezi částicemi
        • 15.2.2 Principy ochranného působení obalových vrstev
      • 15.3 Ochranný účinek elektrické dvojvrstvy
        • 15.3.1 Vznik náboje na fázovém rozhraní
        • 15.3.2 Struktura elektrické dvojvrstvy
        • 15.3.3 Elektrické vlastnosti dvojvrstvy
        • 15.3.4 Elektrokinetické jevy
        • 15.3.5 Interakce dvou elektrických dvojvrstev
      • 15.4 Koagulace a gelace lyofobních solů
        • 15.4.1 Základní pravidla koagulace
        • 15.4.2 Kinetika koagulace
        • 15.4.3 Ireverzibilní gely
      • 15.5 Vliv lyofilního koloidu na stabilitu lyofobního solu
        • 15.5.1 Sterická stabilizace
        • 15.5.2 Koagulační účinek lyofilního koloidu
        • 15.5.3 Vliv náboje lyofilního koloidu
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi