Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 14.11.2019 20:57:01
verze: 4621
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Laboratorní techniky biochemie


Autor Káš Jan, Kodíček Milan, Valentová Olga
Vydavatel VŠCHT Praha (1. vydání, 2006)
ISBN 978-80-7080-586-2
Počet stran 258
Počet obrázků 85
Cena 253 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 22. 1. 2013. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skriptum je rozděleno na 3 části: Část obecnou, Část experimentální a Přílohy. V obecné části se studenti seznámí se všemi biochemickými laboratorními technikami, které jsou v současné praxi běžně využívány. Pozornost je pochopitelně věnována i bezpečnosti práce v biochemické laboratoři a popisu pomocných laboratorních činností i základním operacím jejichž zvládnutí je nutným předpokladem úspěšné laboratorní práce. Podrobně jsou vysvětleny používané biochemické separační techniky (precipitační a membránové separační metody, chromatografické a elektromigrační techniky). Značná pozornost je věnována seznámení s imunochemickými metodami, které se dnes široce uplatňují jak v analytické praxi, tak i v základním biochemickém výzkumu. Studenty jistě zaujme výstižný popis plejády velmi oblíbených spektrálních metod, které se široce uplatňují při stanovení koncentrace látek i při strukturních studiích, zejména bílkovin a nukleových kyselin. Neobvyklý rozmach aplikace hmotnostní spektrometrie při studiu biomakromolekul v posledních létech byl důvodem poměrně obsáhlého výkladu o aplikaci těchto metod při stanovení molekulových hmotností, identifikaci bílkovin metodou peptidového mapování, studiu prostorového uspořádání bílkovin a v neposlední řadě i studiu postranslačních modifikací bílkovin, které hrají klíčovou úlohu v regulaci buněčného i organismového metabolismu.

Část experimentální navazuje organicky na výklad v Části obecné. Přináší mnoho odzkoušených praktických úloh rozdělených do 7 kapitol (aminokyseliny a bílkoviny, sacharidy, nukleové kyseliny a jejich součásti, další biologicky významné látky, enzymy, enzymová kinetika, využití enzymů pro analytické účely, imunochemické metody a studium metabolických dějů). Z této zásobárny praktických úloh lze sestavit mnoho různých programů laboratorních cvičení dle zaměření studentů.

Ve třetí části nazvané „Přílohy” jsou jednak uvedeny praktické údaje pro práci v biochemické laboratoři a jednak úlohy k ověření pochopení látky vysvětlované ve skriptech.

    • 1  ČÁST OBECNÁ
      • 1.1  Bezpečnost práce v biochemické laboratoři
        • 1.2.1  Mytí laboratorního skla
        • 1.2.2  Příprava vody pro biochemické pokusy
        • 1.2.3  Měření pH v biochemické laboratoři
        • 1.2.4  Výběr pufrů a jejich příprava
        • 1.2.5  Fyziologická media
      • 1.2  Pomocné laboratorní činnosti
      • 1.3  Základní operace
        • 1.3.1  Úprava biologického materiálu
        • 1.3.2  Extrakce
        • 1.3.3  Odstřeďování
        • 1.3.4  Mrazová sublimace
      • 1.4  Biochemické separační techniky
        • 1.4.1  Precipitační metody
        • 1.4.2  Membránové separační metody
        • 1.4.3  Chromatografie
        • 1.4.4  Elektromigrační metody
        • 1.4.5  Detekce látek po elektroforese
      • 1.5  Imunochemické metody
        • 1.5.1  Antigeny a protilátky
        • 1.5.2  Imunoprecipitační metody
        • 1.5.3  Citlivé neprecipitační imunochemické metody
        • 1.5.4  Další imunochemické techniky
      • 1.6  Využití spektrálních metod v biochemii
        • 1.6.1  Měření a interpretace absorpčních spekter v UV-VIS oblasti
        • 1.6.2  Fluorimetrie
        • 1.6.3  Metoda cirkulárního dichroismu
      • 1.7  Hmotnostní spektrometrie při studiu biomakromolekul
        • 1.7.1  Základní principy měření molekulových hmotností
        • 1.7.2  Identifikace bílkovin metodou peptidového mapování
        • 1.7.3  Sekvenování bílkovin a peptidů
        • 1.7.4  Studium posttranslačních modifikací bílkovin
        • 1.7.5  Studium prostorového uspořádání bílkovin
    • 2  EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
      • 2.1  Aminokyseliny a bílkoviny
        • 2.1.1  Dělení směsi aminokyselin chromatografickými metodami
        • 2.1.2  Stanovení sekvence tripeptidu
        • 2.1.3  Elektroforetická separace aminokyselin na papírovém nosiči
        • 2.1.4  Izolace kaseinu z mléka
        • 2.1.5  Příprava ovalbuminu z vaječného bílku
        • 2.1.6  Izolace ovomukoidu z vaječného bílku
        • 2.1.7  Izolace a vlastnosti cytochromu c
        • 2.1.8  Frakcionace bílkovin semen hrachu, stanovení hemaglutinační aktivity
        • 2.1.9  Chemické reakce aminokyselin, peptidů a bílkovin
        • 2.1.10 0 Chemické modifikace proteinů
        • 2.1.11 3 Studium membránových proteinů erythrocytů
        • 2.1.12 4 Gelová chromatografie barevného derivátu albuminu
        • 2.1.13 5 Dělení makromolekulárních látek gelovou chromatografií
        • 2.1.14 6 Izoelektrická fokusace bílkovin
        • 2.1.15 7 Stanovení aminokyselin reakcí s ninhydrinem
        • 2.1.16 8 Formolová titrace aminokyselin
        • 2.1.17 9 Titrační křivky aminokyselin
        • 2.1.18 0 Stanovení bílkovin Kjeldahlovou metodou
        • 2.1.19 1 Stanovení koncentrace proteinů v roztoku
        • 2.1.20 2 Studium isothermní denaturace bílkovin
        • 2.1.21 3 Dvourozměrná elektroforéza lyzátu Escherichia coli
        • 2.1.22 4 Identifikace bílkovin pomocí hmotnostní spektrometrie
        • 2.1.23 5 Identifikace proteinu pomocí MALDI-TOF PSD
      • 2.2  Sacharidy
        • 2.2.1  Chemické vlastnosti sacharidů
        • 2.2.2  Stanovení redukujících sacharidů podle Schoorla
        • 2.2.3  Stanovení redukujících sacharidů Somogyiho metodou
        • 2.2.4  Stanovení obsahu neutrálních sacharidů podle Duboise
        • 2.2.5  Mikrostanovení glukosy titrací podle Hagedorna a Jensena
        • 2.2.6  Stanovení glykogenu ve tkáních anthronovým činidlem
        • 2.2.7  Chromatografie sacharidů na tenké vrstvě
      • 2.3  Nukleové kyseliny a jejich součásti
        • 2.3.1  Izolace a stanovení DNA ze sleziny a RNA z kvasnic
        • 2.3.2  Izolace deoxyribonukleové kyseliny ze sleziny
        • 2.3.3  Izolace a vlastnosti nukleových kyselin
        • 2.3.4  Izolace plasmidové DNA z Escherichia coli a její elektroforéza v agarosovém gelu
        • 2.3.5  Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s cysteinem
        • 2.3.6  Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s difenylaminem
        • 2.3.7  Stanovení RNA na základě reakce ribosy s orcinem
        • 2.3.8  Spektrofotometrické stanovení bílkovin a DNA vedle sebe
      • 2.4  Další biologicky významné látky
        • 2.4.1  Preparace lipidových frakcí z vaječného žloutku
        • 2.4.2  Vlastnosti lipidových složek vaječného žloutku
        • 2.4.3  Enzymová hydrolýza lecithinu fosfolipasou D
        • 2.4.4  Frakcionace chlorofylů a karotenoidů na LH-Sephadexu
        • 2.4.5  Dělení rostlinných barviv adsorpční chromatografií
        • 2.4.6  Stanovení kyseliny L-askorbové titrací s
        • 2.4.7  Stanovení anorganického fosfátu modifikovanou metodou Fiske-Subbarowa podle Clarka
      • 2.5  Enzymy
        • 2.5.1  Izolace enzymů a stanovení jejich katalytické aktivity
        • 2.5.2  Enzymová kinetika
        • 2.5.3  Využití enzymů pro analytické účely
      • 2.6  Imunochemické metody
        • 2.6.1  Dvojitá radiální imunodifuze podle Ouchterlonyho
        • 2.6.2  Střetná (protisměrná) imunoelektroforéza
        • 2.6.3  Raketová imunoelektroforéza
        • 2.6.4  Sledování imunoprecipitační reakce v roztoku
        • 2.6.5  Western blotting s imunodetekcí
      • 2.7  Studium metabolických dějů
        • 2.7.1  Světlem indukovaný transport protonů a fosforylace v chloroplastech
        • 2.7.2  Kinetika Hillovy reakce
        • 2.7.3  Respirační řetězec aerobních organismů
        • 2.7.4  Izolace a metabolická charakterizace mitochondrií z brambor
    • 3  PŘÍLOHY
      • 3.1  Příprava některých důležitých pufrů
      • 3.2  Nomogram pro přepočet počtu otáček centrifugy a odstředivého zrychlení
      • 3.3  Příprava roztoků síranu amonného
      • 3.4  Některé charakteristiky nasyceného roztoku síranu amonného
      • 3.5  Pufry doporučované pro ionexovou chromatografii
        • 3.5.1  Chromatografie na katexech
        • 3.5.2  Chromatografie na anexech
      • 3.6  Směsi pro přípravu polyakrylamidových gelů
      • 3.7  Kvantitativní problémy v biochemické laboratoři
        • 3.7.1  Slabé elektrolyty v roztoku, pufry
        • 3.7.2  Spektrofotometrie
        • 3.7.3  Využití spektrofotometrie při sledování enzymových reakcí
        • 3.7.4  Chromatografické a elektroforetické metody
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi