idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 17.4.2024 20:21:28
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW
Číst online
Export citace
|
Laboratorní techniky biochemie
|
* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.
Anotace
Skriptum je rozděleno na 3 části: Část obecnou, Část experimentální a Přílohy. V obecné části se studenti seznámí se všemi biochemickými laboratorními technikami, které jsou v současné praxi běžně využívány. Pozornost je pochopitelně věnována i bezpečnosti práce v biochemické laboratoři a popisu pomocných laboratorních činností i základním operacím jejichž zvládnutí je nutným předpokladem úspěšné laboratorní práce. Podrobně jsou vysvětleny používané biochemické separační techniky (precipitační a membránové separační metody, chromatografické a elektromigrační techniky). Značná pozornost je věnována seznámení s imunochemickými metodami, které se dnes široce uplatňují jak v analytické praxi, tak i v základním biochemickém výzkumu. Studenty jistě zaujme výstižný popis plejády velmi oblíbených spektrálních metod, které se široce uplatňují při stanovení koncentrace látek i při strukturních studiích, zejména bílkovin a nukleových kyselin. Neobvyklý rozmach aplikace hmotnostní spektrometrie při studiu biomakromolekul v posledních létech byl důvodem poměrně obsáhlého výkladu o aplikaci těchto metod při stanovení molekulových hmotností, identifikaci bílkovin metodou peptidového mapování, studiu prostorového uspořádání bílkovin a v neposlední řadě i studiu postranslačních modifikací bílkovin, které hrají klíčovou úlohu v regulaci buněčného i organismového metabolismu.
Část experimentální navazuje organicky na výklad v Části obecné. Přináší mnoho odzkoušených praktických úloh rozdělených do 7 kapitol (aminokyseliny a bílkoviny, sacharidy, nukleové kyseliny a jejich součásti, další biologicky významné látky, enzymy, enzymová kinetika, využití enzymů pro analytické účely, imunochemické metody a studium metabolických dějů). Z této zásobárny praktických úloh lze sestavit mnoho různých programů laboratorních cvičení dle zaměření studentů.
Ve třetí části nazvané „Přílohy” jsou jednak uvedeny praktické údaje pro práci v biochemické laboratoři a jednak úlohy k ověření pochopení látky vysvětlované ve skriptech.
- 1 ČÁST OBECNÁ
- 1.1 Bezpečnost práce v biochemické laboratoři
- 1.2.1 Mytí laboratorního skla
- 1.2.2 Příprava vody pro biochemické pokusy
- 1.2.3 Měření pH v biochemické laboratoři
- 1.2.4 Výběr pufrů a jejich příprava
- 1.2.5 Fyziologická media
- 1.2 Pomocné laboratorní činnosti
- 1.3 Základní operace
- 1.3.1 Úprava biologického materiálu
- 1.3.2 Extrakce
- 1.3.3 Odstřeďování
- 1.3.4 Mrazová sublimace
- 1.4 Biochemické separační techniky
- 1.4.1 Precipitační metody
- 1.4.2 Membránové separační metody
- 1.4.3 Chromatografie
- 1.4.4 Elektromigrační metody
- 1.4.5 Detekce látek po elektroforese
- 1.5 Imunochemické metody
- 1.5.1 Antigeny a protilátky
- 1.5.2 Imunoprecipitační metody
- 1.5.3 Citlivé neprecipitační imunochemické metody
- 1.5.4 Další imunochemické techniky
- 1.6 Využití spektrálních metod v biochemii
- 1.6.1 Měření a interpretace absorpčních spekter v UV-VIS oblasti
- 1.6.2 Fluorimetrie
- 1.6.3 Metoda cirkulárního dichroismu
- 1.7 Hmotnostní spektrometrie při studiu biomakromolekul
- 1.7.1 Základní principy měření molekulových hmotností
- 1.7.2 Identifikace bílkovin metodou peptidového mapování
- 1.7.3 Sekvenování bílkovin a peptidů
- 1.7.4 Studium posttranslačních modifikací bílkovin
- 1.7.5 Studium prostorového uspořádání bílkovin
- 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
- 2.1 Aminokyseliny a bílkoviny
- 2.1.1 Dělení směsi aminokyselin chromatografickými metodami
- 2.1.2 Stanovení sekvence tripeptidu
- 2.1.3 Elektroforetická separace aminokyselin na papírovém nosiči
- 2.1.4 Izolace kaseinu z mléka
- 2.1.5 Příprava ovalbuminu z vaječného bílku
- 2.1.6 Izolace ovomukoidu z vaječného bílku
- 2.1.7 Izolace a vlastnosti cytochromu c
- 2.1.8 Frakcionace bílkovin semen hrachu, stanovení hemaglutinační aktivity
- 2.1.9 Chemické reakce aminokyselin, peptidů a bílkovin
- 2.1.10 0 Chemické modifikace proteinů
- 2.1.11 3 Studium membránových proteinů erythrocytů
- 2.1.12 4 Gelová chromatografie barevného derivátu albuminu
- 2.1.13 5 Dělení makromolekulárních látek gelovou chromatografií
- 2.1.14 6 Izoelektrická fokusace bílkovin
- 2.1.15 7 Stanovení aminokyselin reakcí s ninhydrinem
- 2.1.16 8 Formolová titrace aminokyselin
- 2.1.17 9 Titrační křivky aminokyselin
- 2.1.18 0 Stanovení bílkovin Kjeldahlovou metodou
- 2.1.19 1 Stanovení koncentrace proteinů v roztoku
- 2.1.20 2 Studium isothermní denaturace bílkovin
- 2.1.21 3 Dvourozměrná elektroforéza lyzátu Escherichia coli
- 2.1.22 4 Identifikace bílkovin pomocí hmotnostní spektrometrie
- 2.1.23 5 Identifikace proteinu pomocí MALDI-TOF PSD
- 2.2 Sacharidy
- 2.2.1 Chemické vlastnosti sacharidů
- 2.2.2 Stanovení redukujících sacharidů podle Schoorla
- 2.2.3 Stanovení redukujících sacharidů Somogyiho metodou
- 2.2.4 Stanovení obsahu neutrálních sacharidů podle Duboise
- 2.2.5 Mikrostanovení glukosy titrací podle Hagedorna a Jensena
- 2.2.6 Stanovení glykogenu ve tkáních anthronovým činidlem
- 2.2.7 Chromatografie sacharidů na tenké vrstvě
- 2.3 Nukleové kyseliny a jejich součásti
- 2.3.1 Izolace a stanovení DNA ze sleziny a RNA z kvasnic
- 2.3.2 Izolace deoxyribonukleové kyseliny ze sleziny
- 2.3.3 Izolace a vlastnosti nukleových kyselin
- 2.3.4 Izolace plasmidové DNA z Escherichia coli a její elektroforéza v agarosovém gelu
- 2.3.5 Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s cysteinem
- 2.3.6 Stanovení DNA na základě reakce deoxyribosy s difenylaminem
- 2.3.7 Stanovení RNA na základě reakce ribosy s orcinem
- 2.3.8 Spektrofotometrické stanovení bílkovin a DNA vedle sebe
- 2.4 Další biologicky významné látky
- 2.4.1 Preparace lipidových frakcí z vaječného žloutku
- 2.4.2 Vlastnosti lipidových složek vaječného žloutku
- 2.4.3 Enzymová hydrolýza lecithinu fosfolipasou D
- 2.4.4 Frakcionace chlorofylů a karotenoidů na LH-Sephadexu
- 2.4.5 Dělení rostlinných barviv adsorpční chromatografií
- 2.4.6 Stanovení kyseliny L-askorbové titrací s
- 2.4.7 Stanovení anorganického fosfátu modifikovanou metodou Fiske-Subbarowa podle Clarka
- 2.5 Enzymy
- 2.5.1 Izolace enzymů a stanovení jejich katalytické aktivity
- 2.5.2 Enzymová kinetika
- 2.5.3 Využití enzymů pro analytické účely
- 2.6 Imunochemické metody
- 2.6.1 Dvojitá radiální imunodifuze podle Ouchterlonyho
- 2.6.2 Střetná (protisměrná) imunoelektroforéza
- 2.6.3 Raketová imunoelektroforéza
- 2.6.4 Sledování imunoprecipitační reakce v roztoku
- 2.6.5 Western blotting s imunodetekcí
- 2.7 Studium metabolických dějů
- 2.7.1 Světlem indukovaný transport protonů a fosforylace v chloroplastech
- 2.7.2 Kinetika Hillovy reakce
- 2.7.3 Respirační řetězec aerobních organismů
- 2.7.4 Izolace a metabolická charakterizace mitochondrií z brambor
- 3 PŘÍLOHY
- 3.1 Příprava některých důležitých pufrů
- 3.2 Nomogram pro přepočet počtu otáček centrifugy a odstředivého zrychlení
- 3.3 Příprava roztoků síranu amonného
- 3.4 Některé charakteristiky nasyceného roztoku síranu amonného
- 3.5 Pufry doporučované pro ionexovou chromatografii
- 3.5.1 Chromatografie na katexech
- 3.5.2 Chromatografie na anexech
- 3.6 Směsi pro přípravu polyakrylamidových gelů
- 3.7 Kvantitativní problémy v biochemické laboratoři
- 3.7.1 Slabé elektrolyty v roztoku, pufry
- 3.7.2 Spektrofotometrie
- 3.7.3 Využití spektrofotometrie při sledování enzymových reakcí
- 3.7.4 Chromatografické a elektroforetické metody