Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 14.11.2019 20:57:01
verze: 4621
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Aplikovaná a technická hydrobiologie


Autor Říhová Ambrožová Jana
Vydavatel VŠCHT Praha (2. vydání, 2003)
ISBN 978-80-7080-521-3
Počet stran 226
Počet obrázků 117
Cena 337 Kč *
Nelze koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 22. 1. 2013. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skripta Aplikovaná a technická hydrobiologie se zabývají obecnou hydrobiologií a její aplikací v přidružených oborech a technologiích. Podány jsou všechny potřebné informace a návaznosti se spolupracujícími obory a podobory, např. legislativa, hygiena, mikrobiologie, hydrochemie, technologie úpravy vody a technologie čištění odpadních vod. Skripta jsou určena nejen pro studenty VŠCHT Praha Ústavu technologie vody a prostředí, ale i pro studenty jiných škol, vědních směrů se zaměřením na aplikované obory hydrobiologie či pro zájemce o uvedenou problematiku.

Text, rozdělený do deseti tématických okruhů, je na 226 stranách včetně 117 obrázků a grafů a 18 tabulek, seznam literatury čítá 311 položek. První kapitola je věnována úvodu do předmětu, seznamuje se základními hydrobiologickými a ekologickými pojmy, s historií a aplikovatelností oboru. Krátce jsou zmíněny základy taxonomie a zjednodušený systematický přehled organismů s jejich charakteristikou. Druhá kapitola specifikuje druhy, typy a biotopy povrchových a podzemních vod. Hydrobiologie stojatých vod je uvedena ve třetí kapitole. Popsány jsou abiotické fyzikální a chemické podmínky biotopu, biocenóza stojatých vod, biologická produktivita a hydrobiologické metody včetně způsobu odběru vzorků a jejich zpracování. Extrémním biotopům, zde acidifikované a eutrofizované s dopady na biocenózu, je vyčleněna čtvrtá kapitola skript. V páté kapitole je charakterizována hydrobiologie tekoucích vod, jejich abiotické a biotické faktory a změny biocenóz v podélném říčním profilu. Podstatnou část skript zaujímá šestá kapitola týkající se problematiky vodárenské biologie. Po technologické i hydrobiologické stránce jsou charakterizovány vodní zdroje a vodárenské provozy včetně technologických závad způsobených výskytem organismů. Je hodnocena účinnost procesu úpravy vody z hydrobiologického hlediska, organoleptické závady a požadavky na jakost pitné vody včetně hygieny. Biologie užitkových vod, zejména vod pro rekreaci, závlahy a průmysl, je specifikována v sedmé kapitole. Problematika znečišťování, samočištění a biologie odpadních vod je nastíněna v osmé kapitole. Na ní navazující je devátá kapitola, zabývající se čistírenskou biologií a způsoby mechanického, biologického a chemického čištění odpadních vod. Je uveden postup nakládání s čistírenskými kaly, požadavky na vypouštění odpadních vod a biologické hodnocení odtoků z čistíren. Poslední, desátá kapitola, pojednává o toxicitě, toxických látkách a testech toxicity. Kapitola je návodem k provádění základní baterie testů akutní, chronické a subchronické toxicity na vybraných organismech. Zmíněna je metoda stanovení trofického potenciálu a v neposlední řadě i využití testů toxicity v praxi.

    • 0 OBSAH
    • 0 OBSAH
    • 2 ÚVOD DO PŘEDMĚTU
      • 2.1 Charakteristika oboru hydrobiologie
        • 2.6.1.1 Bakterie
        • 2.6.1.2 Mikromycety
      • 2.2 Historie oboru
      • 2.3 Základní hydrobiologické pojmy
      • 2.4 Základy taxonomie
      • 2.5 Systematické členění rostlin a živočichů (zjednodušený přehled)
      • 2.6 Charakteristika vybraných skupin organismů
        • 2.6.1 Destruenti
        • 2.6.2 Producenti
          • 2.6.2.1 Mikrophyta (nižší rostliny)
          • 2.6.2.2 Makrophyta (vyšší rostliny)
        • 2.6.3 Konzumenti
          • 2.6.3.1 Protozoa (prvoci, jednobuněční)
          • 2.6.3.2 Metazoa (mnohobuněční)
    • 3 DRUHY A TYPY VOD
      • 3.1 Koloběh vody
      • 3.2 Podzemní a povrchové vody
      • 3.3 Biotopy stojatých vod
        • 3.3.1 Jezera
        • 3.3.2 Rybníky
        • 3.3.3 Drobné vody
        • 3.3.4 Vrchoviště a slatiny
        • 3.3.5 Saliny
      • 3.4 Biotopy tekoucích vod
    • 4 HYDROBIOLOGIE STOJATÝCH VOD
      • 4.1 Abiotické faktory
        • 4.1.1 Fyzikální podmínky
          • 4.1.1.1 Typologické a typografické parametry
          • 4.1.1.2 Hustota, viskozita a povrchové napětí
          • 4.1.1.3 Adheze a koheze
          • 4.1.1.4 Redox potenciál, pH a hydrostatický tlak
          • 4.1.1.5 Sluneční záření
          • 4.1.1.6 Průhlednost, zákal a barva vody
          • 4.1.1.7 Tepelný režim ve vodách
          • 4.1.1.8 Pohyby vodních mas
        • 4.1.2 Chemické podmínky
          • 4.1.2.1 Koloběh kyslíku
          • 4.1.2.2 Koloběh oxidu uhličitého
          • 4.1.2.3 Koloběh vápníku
          • 4.1.2.4 Koloběh fosforu
          • 4.1.2.5 Koloběh dusíku
          • 4.1.2.6 Koloběh železa
          • 4.1.2.7 Koloběh síry
          • 4.1.2.8 Koloběh křemíku
          • 4.1.2.9 Koloběh hořčíku
          • 4.1.2.10 Rozpuštěné organické látky
      • 4.2 Biocenóza stojatých vod
        • 4.2.1 Utváření biocenóz
        • 4.2.2 Pelagiál
        • 4.2.3 Bentál
      • 4.3 Biologická produktivita vod
        • 4.3.1 Primární produkce
        • 4.3.2 Sekundární produkce
      • 4.4 Hydrobiologické metody
        • 4.4.1 Metody odběru vzorků
        • 4.4.2 Úprava vzorků
        • 4.4.3 Kvantitativní a kvalitativní analýza
    • 5 CHARAKTERISTIKA A OSÍDLENÍ EXTRÉMNÍCH VOD
      • 5.1 Acidifikace vodních ekosystémů
      • 5.2 Eutrofizace
        • 5.2.1 Proces eutrofizace
        • 5.2.2 Problematika výskytu vodního květu a cyanotoxinů
        • 5.2.3 Možnosti boje s eutrofizací a vodním květem
    • 6 HYDROBIOLOGIE TEKOUCÍCH VOD
      • 6.1 Abiotické vlastnosti tekoucích vod
        • 6.1.1 Proudění, pohyb a práce vody
        • 6.1.2 Teplotní a světelný režim tekoucích vod
        • 6.1.3 Koloběh látek v tekoucích vodách
      • 6.2 Biocenóza tekoucích vod
        • 6.2.1 Reopelagiál
        • 6.2.2 Bentál
        • 6.2.3 Hyporeál
      • 6.3 Změny biocenózy v podélném říčním profilu
    • 7 VODÁRENSKÁ BIOLOGIE
      • 7.1 Vodní zdroje
        • 7.1.1 Biologie podzemních vod
        • 7.1.2 Biologie pramenů
        • 7.1.3 Biologie studen
        • 7.1.4 Infiltrace
        • 7.1.5 Štěrkoviště a pískárny
        • 7.1.6 Vodárenské toky
        • 7.1.7 Vodárenské nádrže
        • 7.1.8 Hodnocení jakosti zdroje
      • 7.2 Přívody a předúprava surové vody
        • 7.2.1 Přívodní potrubí
        • 7.2.2 Předúprava vody
      • 7.3 Vodárenské provozy
        • 7.3.1 Pomalé filtry
        • 7.3.2 Koagulace
        • 7.3.3 Filtrace
        • 7.3.4 Hygienické zabezpečení
        • 7.3.5 Akumulace pitné vody
        • 7.3.6 Vodovodní řaoplankton
          • 7.3.6.1 Fytobentos a nálevníci
          • 7.3.6.2 Mlž Dreissenia polymorpha
          • 7.3.6.3 Sladkovodní houby Porifera a mechovky Bryozoa
          • 7.3.6.4 Máloštětinatci Oligochaeta
          • 7.3.6.5 Hlístice Nematoda
      • 7.4 Hodnocení účinnosti procesu úpravy vody z hydrobiologického hlediska
      • 7.5 Organoleptické závady pitné vody
        • 7.5.1 Indikátory pachu a příchutě vody
        • 7.5.2 Indikátory zabarvení vody
      • 7.6 Požadavky na jakost pitné vody
        • 7.6.1 Biologické vyšetřování pitné vody
        • 7.6.2 Mikrobiologické vyšetřování pitné vody
      • 7.7 Hygiena pitné vody
        • 7.7.1 Virózy
        • 7.7.2 Bakteriózy
        • 7.7.3 Protozoální choroby
        • 7.7.4 Helmintózy
        • 7.7.5 Opatření proti šíření infekčních onemocnění
        • 7.7.6 Materiály přicházející do styku s vodou
    • 8 BIOLOGIE UŽITKOVÝCH VOD
      • 8.1 Voda pro rekreaci
        • 8.1.1 Přírodní a umělá koupaliště
        • 8.1.2 Sauny a kryté lázně
        • 8.1.3 Lázeňská biologie
      • 8.2 Voda pro závlahy
      • 8.3 Voda v průmyslu
        • 8.3.1 Chladicí systémy
        • 8.3.2 Klimatizace
        • 8.3.3 Technologická voda
    • 9 BIOLOGIE ODPADNÍCH VOD
      • 9.1 Znečišťování a samočištění
        • 9.1.1 Vliv znečištění na výskyt vodních organismů
        • 9.1.2 Řešení havarijních situací na vodním toku
        • 9.1.3 Samočištění, saprobita a saprobní společenstva
      • 9.2 Odpadní vody
    • 10 ČISTÍRENSKÁ BIOLOGIE
      • 10.1 Mechanické čištění
      • 10.2 Biologické čištění
        • 10.2.1 Vegetační způsoby čištění
        • 10.2.2 Biofiltry
        • 10.2.3 Diskové filtry
        • 10.2.4 Stabilizační nádrže
        • 10.2.5 Aktivační systémy
        • 10.2.6 Oxidační (cirkulační )příkopy
        • 10.2.7 Zemní filtry
      • 10.3 Chemické čištění
      • 10.4 Čistírenské kaly
      • 10.5 Charakter vypouštěných odpadních vod
        • 10.5.1 Požadavky na vypouštění odpadních vod
        • 10.5.2 Biologické hodnocení odtoků
    • 11 TOXICITA, TOXICKÉ LÁTKY A TESTY TOXICITY
      • 11.1 Charakter toxicity
      • 11.2 Úvod do testů toxicity
      • 11.3 Třídy toxicity látek
      • 11.4 Charakteristika standardních testů akutní toxicity
        • 11.4.1 Příprava vodného výluhu
        • 11.4.2 Příprava pracovních roztoků
          • 11.4.2.1 Pracovní roztok pro test na rybách, perloočkách a semenech
          • 11.4.2.2 Pracovní roztok pro testy na zelené řase (dle KNOPPA)
          • 11.4.2.3 Pracovní živný roztok pro testy na okřehku (SIS)
          • 11.4.2.4 Rozvržení koncentrací pro test
        • 11.4.3 Přehled metodik
          • 11.4.3.1 Test toxicity na rybách Poecilia reticulata (Brachydanio rerio)
          • 11.4.3.2 Test toxicity na korýši Daphnia magna STRAUS
          • 11.4.3.3 Test toxicity na semenech hořčice bílé Sinapis alba
          • 11.4.3.4 Test toxicity na chlorokokální řase Scenedesmus quadricauda
          • 11.4.3.5 Bakteriální bioluminiscenční test toxicity na Vibrio fischeri
          • 11.4.3.6 Test toxicity na okřehku Lemna minor
        • 11.4.4 Vyhodnocení testů
      • 11.5 Alternativní testy
      • 11.6 Testy chronické toxicity
      • 11.7 Stanovení trofického potenciálu
      • 11.8 Využití testů toxicity v praxi
    • 12 POUŽITÁ LITERATURA
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi