Předkládaná učebnice přináší netradičním způsobem zpracované základy biochemie, nepřetížené nadbytkem faktografických údajů. Je určena pro vysokoškolské studenty, kteří již zvládli základy obecné, organické a analytické chemie. Ve dvanácti kapitolách postupuje výklad přes základní stavební struktury biologických systémů (aminokyseliny, peptidy, proteiny, lipidy, nukleové kyseliny a sacharidy), membránové děje a molekulovou genetiku až k nejdůležitějším metabolickým procesům. Mimořádná pozornost je věnována enzymologii a bioenergetice, jejichž pochopení umožňuje propojit metabolismus jako jediný systém chemických reakcí. Text výkladu je doplněn četnými zajímavostmi a nadhledovými úvahami; jednotlivé kapitoly obsahují řadu otázek s uvedeným řešením, průřezovým otázkám a odpovědím je věnována i celá závěrečná kapitola. První vydání této učebnice přišlo na knižní trh v roce 2015 a již v létě 2017 bylo zcela vyprodáno. Potěšitelný zájem odborné i studentské veřejnosti inspiroval autory k tomu, aby připravili toto třetí přepracované vydání.

Text odborně posoudili prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., a doc. RNDr. Jan Staněk, CSc.

Recenze knihy, která vyšla v Chemických Listech v 01/2023:

Recenzi vysokoškolské učebnice s názvem Biochemie – chemický pohled na biologický svět trojice autorů prof. RNDr. Milana Kodíčka, CSc., prof. RNDr. Olgy Valentové, CSc. a prof. Dr. Ing. Radovana Hynka jsme v Chemických listech poprvé přinesli v roce 2016. Autorem obsáhlého hodnocení této publikace [1] byl prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., který zároveň působil jako její odborný posuzovatel (společně s doc. RNDr. Janem Staňkem, CSc.).

Profesor Grubhoffer po přečtení této knihy neomylně rozpoznal její potenciál a označil ji za „dílo mimořádně zdařilé“ a prorokoval jí zářnou budoucnost, když psal, že se „stane zcela jistě vyhledávanou vysokoškolskou učebnicí studentů nejenom chemických oborů, ale též nejrůznějších oborů přírodních a technických věd včetně medicíny lidské i veterinární či zemědělství“. Jeho slova se potvrdila v nejvyšší možné míře, o čemž svědčí skutečnost, že teď je čtenářům předkládáno již její třetí revidované vydání. Celkově tak počet vydaných výtisků této knihy dosáhl 7000 (1. vydání (2015): 1 000 ks, dotisk 1. vydání (2016): 1 000 ks, 2. vydání (2018): 2 000 ks a 3. vydání (2022): 3 000 ks). Pro publikaci naučného a poměrně úzce specializovaného charakteru jde o mimořádný úspěch. Mimo to je možné si z výše uvedených čísel vyvodit, že se ani po letech, kdy je kniha na trhu dostupná, nepředpokládá pokles zájmu o ni. A přiznejme si, že není čemu se divit.

Ostatně o tom, s jakou péčí se autoři o své dílo starají, svědčí skutečnost, že se v situaci, kdy 2. vydání postupně zmizelo z prodejních pultů, nespokojili pouze s možností dotisku a iniciativně se vrhli do zlepšení již tak oblíbeného a vysoce ceněného studijního materiálu. Hlavní hnací silou, která vedla autory k úpravám v knize, byla jistě změna v systému mezinárodní klasifikace enzymů. Ve 2. vydání, z roku 2018, totiž ještě nemohla být tato skutečnost zohledněna, neboť ke změně, tedy přidání sedmé enzymové třídy (translokasy) došlo právě v průběhu roku 2018. Ostatně tuto skutečnost již na stránkách Chemických listů komentoval jeden z autorů, profesor Milan Kodíček, ve svém příspěvku nazvaném Malá říjnová enzymová revoluce [2]. Hlavní změny proto doznala kapitola 4.6 s názvem Názvosloví a klasifikace enzymů, nicméně přepracovat bylo nutné i související informace v celé knize. Během těchto úprav autoři využili možnost opravit i několik sporadických chyb, které tiskařský šotek vnesl do 2. vydání. Už jen třešničkou na dortu byla úprava (zpřehlednění či doplnění) některých schémat metabolických cyklů či mechanismu katalytického působení enzymů.

Pro budoucí čtenáře této knihy je jistě důležité zdůraznit, že 3. vydání knihy neztratilo nic z kvalit zmiňovaných dříve. Kniha obsahuje všech dvanáct původních kapitol naučného textu i kapitolu závěrečnou, která je věnovaná souhrnnému opakování v otázkách a odpovědích. Ani v tomto vydání nechybí komentáře autorů, zachovány zůstávají i poučné či vtipné glosy kapacit v oboru biochemie, které nepochybně mají také svou zásluhu na skutečnosti, že tato učebnice vystoupila ze stínu mnoha dalších biochemických knih.

Autoři mohou být na svou publikaci právem hrdí a redakce Chemických listů přeje i do dalších let knize stejnou oblibu, jaké se těšila v minulosti.

Eva Benešová

[1] Chem. Listy 110, 69–71 (2016)
[2] Chem. Listy 113, 81 (2019)

Biochemie: chemický pohled na biologický svět

Biochemie

chemický pohled na biologický svět