Počkejte chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Vydavatelství VŠCHT Praha
Nacházíte se: VŠCHT PrahaCISVydavatelství  → Katalog → Publikace
iduzel: 22937
idvazba: 29138
šablona: stranka_submenu
čas: 19.4.2024 05:46:20
verze: 5351
uzivatel:
remoteAPIs: http://147.33.74.135/rest/katalog/publikace
branch: trunk
Server: 147.33.89.153
Obnovit | RAW
iduzel: 22937
idvazba: 29138
---Nová url--- (newurl_...)
domena: 'vydavatelstvi.vscht.cz'
jazyk: 'cs'
url: '/katalog/publikace'
iduzel: 22937
path: 1/17949/17966/17969/22930/22937
CMS: Odkaz na newurlCMS
branch: trunk
Obnovit | RAW

Číst online
Export citace

Úvod do studia materiálů


Autor Kratochvíl Bohumil, Švorčík Václav, Vojtěch Dalibor
Vydavatel VŠCHT Praha (1. vydání, 2005)
ISBN 978-80-7080-568-8
Počet stran 190
Počet obrázků 143
Cena 173 Kč *
Koupit

* Ceny jsou uvedeny včetně DPH a jsou platné k 25. 1. 2022. Doprava zboží na území České republiky je zajišťována prostřednictvím společnosti PPL. Zásilky do zahraničí jsou odesílány prostřednictvím PPL jako dobírka.

Anotace

Skripta „Úvod do studia materiálů“ byla napsána jako studijní pomůcka pro stejnojmenný předmět přednášený ve 3. semestru zejména materiálově orientovaných bakalářských studijních programů Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha. Skripta svým rozsahem značně přesahují přednášenou látku, takže mohou sloužit jako doplňující učební pomůcka i pro materiálově orientované studenty ve vyšších ročnících studia na VŠCHT Praha popř. na jiných vysokých školách v ČR.

Náplní studijního textu je materiálově-inženýrský pohled na základní i obecné vztahy mezi strukturou, vlastnostmi a použitím materiálů včetně obecných trendů v jejich přípravě popř. výrobě (tj. materiálové technologii). Při přípravě skript byl zvolen multidisciplinární přístup, který shromažďuje poznatky mnoha oborů (chemie, fyzika, mechanika, optika, elektronika, krystalografie, mineralogie). Skripta shrnují základní poznatky o anorganických (keramika, sklo, anorganická pojiva, kovy, slitiny), organických (polymery) a kompozitních materiálech.

    • 1 Úvod
      • 1.1 Stručná historie
      • 1.2 Rozdělení materiálů
      • 1.3 Literatura
    • 2 Vztah struktury a vlastností materiálů
      • 2.1 Elektronová struktura
      • 2.2 Chemická vazba v pevných látkách a krystalová struktura
      • 2.3 Reálný krystal
      • 2.4 Nekrystalické látky
      • 2.5 Mikrostruktura
      • 2.6 Nanomateriály
      • 2.7 Literatura
    • 3 Příprava materiálů
      • 3.1 Heterogenní soustavy
      • 3.2 Fázové přechody
        • 3.2.1 Nukleace
        • 3.2.2 Depozice povlaku z plynné fáze
        • 3.2.3 Alotropická transformace
      • 3.3 Literatura
    • 4 Keramika
      • 4.1 Suroviny
        • 4.1.1 Přírodní suroviny
        • 4.1.2 Syntetické suroviny
      • 4.2 Technologie keramiky
      • 4.3 Aplikace keramiky
        • 4.3.1 Řezná keramika
        • 4.3.2 Keramika v automobilovém průmyslu
        • 4.3.3 Keramika vhutnictví,strojírenství, textilním průmyslu, energetice a letectví
        • 4.3.4 Biokeramika
        • 4.3.5 Keramika v elektrotechnice
      • 4.4 Žárovzdorné materiály
      • 4.5 Literatura
    • 5 Sklo
      • 5.1 Suroviny
      • 5.2 Technologie skla
      • 5.3 Druhy skel
        • 5.3.1 Plochá a obalová skla
        • 5.3.2 Křišťálová skla
        • 5.3.3 Optická skla
        • 5.3.4 Skla tepelně a chemicky odolná
        • 5.3.5 Bioskla
        • 5.3.6 Chalkogenidová a halogenidová skla
        • 5.3.7 Skla pro některé další průmyslové aplikace
      • 5.4 Sklokeramika
      • 5.5 Literatura
    • 6 Anorganická pojiva
      • 6.1 Stavební pojiva
        • 6.1.1 Cement
          • 6.1.1.1 Cementy křemičitanové
          • 6.1.1.2 Cementy hlinitanové
          • 6.1.1.3 Tvrdnutí cementu
        • 6.1.2 Vápno
          • 6.1.2.1 Výroba vápna
          • 6.1.2.2 Tvrdnutí vápna
        • 6.1.3 Sádra
          • 6.1.3.1 Výroba sádry
          • 6.1.3.2 Tuhnutí sádry
        • 6.1.4 Ostatní anorganická pojiva
      • 6.2 Literatura
    • 7 Polymerní materiály
      • 7.1 Úvod
      • 7.2 Základní rozdělení polymerů a jejich spotřeba
        • 7.2.1 Dělení polymerů
        • 7.2.2 Výroba a spotřeba polymerů, zejména plastů
      • 7.3 Příprava polymerů polymerační reakcí
      • 7.4 Syntéza polymerů
        • 7.4.1 Polymerace
        • 7.4.2 Polykondenzační reakce
        • 7.4.3 Polyadice
      • 7.5 Základní způsoby výroby polymerů
      • 7.6 Molekulová hmotnost a její stanovení
      • 7.7 Tvar makromolekul
        • 7.7.1 Konfigurace makromolekul
        • 7.7.2 Konformace makromolekul
      • 7.8 Fázové stavy polymerních materiálů
      • 7.9 Chování polymerů za zvýšené teploty a působení vnější síly
      • 7.10 Krystalické polymery
      • 7.11 Základní zpracovatelské technologie a přísady do polymerních směsí
        • 7.11.1 Přísady (aditiva) do polymerů
        • 7.11.2 Zpracování polymerů tvářením
        • 7.11.3 Zpracování polymerů tvarováním
      • 7.12 Vybrané vlastnosti polymerů
        • 7.12.1 Mechanické vlastnosti polymerů
        • 7.12.2 Elektrické vlastnosti polymerů ve vztahu s jejich strukturou
        • 7.12.3 Biologické vlastnosti polymerů (polymerní biomateriály)
      • 7.13 Zpracování polymerních odpadů a jejich recyklace a regenerace
        • 7.13.1 Recyklace odpadních polymerních materiálů a regenerace
        • 7.13.2 Zpracování odpadních plastů
      • 7.14 Literatura
    • 8 Vodiče, polovodiče, dielektrika, supravodiče, magnetika
      • 8.1 Elektrická vodivost a elektrický proud
        • 8.1.1 Elektrická vodivost
        • 8.1.2 Elektrický proud
      • 8.2 Vodiče, polovodiče, izolanty
        • 8.2.1 Polovodiče
        • 8.2.2 Izolanty (dielektrika)
      • 8.3 Supravodiče
        • 8.3.1 Historie supravodičů
        • 8.3.2 Elektrické vlastnosti supravodičů a vytěsňování magnetického pole
        • 8.3.3 Překážky pro běžné používání vysokoteplotních supravodičů
        • 8.3.4 Příklady některých použití supravodičů
      • 8.4 Magnetika
        • 8.4.1 Úvod
        • 8.4.2 Magnetické pole
        • 8.4.3 Chování látek v magnetickém poli
        • 8.4.4 Užití magnetických materiálů
        • 8.4.5 Příklad záznamových medií - pevné disky a diskety
      • 8.5 Literatura
    • 9 Uhlík, optické světlovody a kapalné krystaly
      • 9.1 Uhlík a jeho alotropy
        • 9.1.1 Diamant a grafit
        • 9.1.2 Amorfní uhlík
        • 9.1.3 Uhlíková nanopěna
        • 9.1.4 Fullereny a uhlíkové nanotrubičky
      • 9.2 Optické světlovody
        • 9.2.1 Úvod
        • 9.2.2 Princip optických světlovodů
        • 9.2.3 Konstrukce světlovodů
        • 9.2.4 Typy vláken podle profilu indexu lomu a počtu modů
        • 9.2.5 Typy vláken podle použitého materiálu
        • 9.2.6 Aplikace optických vláken
      • 9.3 Kapalné krystaly
        • 9.3.1 Úvod
        • 9.3.2 Struktury a fáze kapalných krystalů
        • 9.3.3 Vlastnosti kapalných krystalů
          • 9.3.3.1 Mechanické vlastnosti kapalných krystalů
          • 9.3.3.2 Elektrické a magnetické vlastnosti kapalných krystalů
        • 9.3.4 Aplikace kapalných krystalů
      • 9.4 Literatura
    • 10 Struktura, vlastnosti a zpracování kovových materiálů
      • 10.1 Struktura kovových materiálů
        • 10.1.1 Krystalická struktura kovů
        • 10.1.2 Mikrostruktura kovových materiálů
      • 10.2 Vlastnosti kovových materiálů
        • 10.2.1 Mechanické vlastnosti kovových materiálů
        • 10.2.2 Ostatní fyzikální vlastnosti kovových materiálů
      • 10.3 Technologie zpracování kovových materiálů
        • 10.3.1 Odlévání
        • 10.3.2 Tváření
        • 10.3.3 Prášková metalurgie
        • 10.3.4 Obrábění
        • 10.3.5 Spojování
        • 10.3.6 Tepelné zpracování
        • 10.3.7 Povrchové úpravy
      • 10.4 Literatura
    • 11 Slitiny železa
      • 11.1 Vlastnosti a výroba železa
      • 11.2 Diagram Fe-Fe3C
      • 11.3 Oceli
        • 11.3.1 Mechanické vlastnosti ocelí
        • 11.3.2 Tepelné zpracování ocelí
        • 11.3.3 Významné druhy ocelí
      • 11.4 Litiny
      • 11.5 Literatura
    • 12 Slitiny neželezných kovů
      • 12.1 Lehké kovy a jejich slitiny
        • 12.1.1 Hliník
        • 12.1.2 Hořčík
        • 12.1.3 Titan
      • 12.2 Kovy a slitiny s nízkými teplotami tání
        • 12.2.1 Olovo
        • 12.2.2 Zinek
        • 12.2.3 Cín
        • 12.2.4 Rtuť
        • 12.2.5 Slitiny s velmi nízkými teplotami tání
      • 12.3 Kovy se středními teplotami tání a jejich slitiny
        • 12.3.1 Měď
        • 12.3.2 Nikl
        • 12.3.3 Kobalt
      • 12.4 Kovy a slitiny s vysokými teplotami tání
      • 12.5 Ušlechtilé kovy
      • 12.6 Literatura
    • 13 Kompozitní materiály
      • 13.1 Definice kompozitů
      • 13.2 Rozdělení kompozitů
      • 13.3 Druhy matric v kompozitech
      • 13.4 Druhy výztuží v kompozitech
        • 13.4.1 Vláknové výztuže
        • 13.4.2 Částicové výztuže
      • 13.5 Literatura
    • 14 Degradace materiálů
      • 14.1 Degradace mechanickým zatěžováním
        • 14.1.1 Deformace
        • 14.1.2 Lom
        • 14.1.3 Únava
        • 14.1.4 Opotřebení
      • 14.2 Degradace tepelným zatěžováním
        • 14.2.1 Tečení
        • 14.2.2 Poškození náhlými změnami teplot
        • 14.2.3 Chemický rozklad
      • 14.3 Chemická degradace (koroze)
        • 14.3.1 Koroze v plynném prostředí
          • 14.3.1.1 Kovové materiály
          • 14.3.1.2 Skla a keramika
          • 14.3.1.3 Polymery
        • 14.3.2 Koroze v kapalném prostředí
          • 14.3.2.1 Kovové materiály
          • 14.3.2.2 Oxidická skla a keramika
          • 14.3.2.3 Beton
          • 14.3.2.4 Polymery
      • 14.4 Degradace zářením
        • 14.4.1 Degradace polymerů ultrafialovým zářením
        • 14.4.2 Radiační poškození kovů
      • 14.5 Literatura
    Aktualizováno: 22.10.2015 14:13, Autor: Petr Čech

    VŠCHT Praha
    Technická 5
    166 28 Praha 6 – Dejvice
    IČO: 60461373
    DIČ: CZ60461373

    Datová schránka: sp4j9ch

    Copyright VŠCHT Praha 2014
    Za informace odpovídá Vydavatelství VŠCHT Praha, technický správce Výpočetní centrum
    zobrazit plnou verzi