Tato publikace byla připravena k padesátému výročí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Chtěli bychom, aby ukázala, jak úzce byla spjata tato instituce od prvopočátku s vývojem technického vysokého školství i s rozvojem chemických výrob. Její kořeny jdou však ještě hlouběji. Byly to řemeslnické cechy, později už odborné školy a jejich učitelé, kteří formovali nejen základy technického studia, ale oboru vůbec. Proto jsme použili za základ historického profilu naší školy životopisy jejích učitelů, a to vesměs vedoucích kateder a ústavů, protože ti měli možnost vývoj výuky nejvíc ovlivnit. Soustředili jsme se pouze na jejich význam pro daný obor. Kdybychom se totiž chtěli zabývat jejich společenskými a politickými aktivitami, těžko bychom našli správná a jednoznačná měřítka.

Studie vychází ze scénáře výstavy uspořádané na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v roce 1972, k jehož přípravě bylo soustředěno velké množství textového i obrazového materiálu, který jsme pro naši publikaci doplnili. Zahrnuje počáteční období vysokoškolské výuky technické chemie až do 70. let dvacátého století. Starší historické období je zpracováno chronologicky, po vzniku samostatných učebních předmětů jsou pak životopisy řazeny podle oborů.

Sestavení publikace se ujal doc. Ing. Miroslav Schätz, CSc., který je celým svým životem spjat s touto školou.

Miroslav Schätz se narodil ve Kdyni na Šumavě. Vyučil se lučebníkem v Baťově škole práce ve Zlíně a absolvoval Vyšší průmyslovou školu chemickou. Pracoval ve Výzkumném ústavu chemickém v oddělení vinylových polymerů.

V roce 1947 začal studovat na VŠCHT v Praze, stal se asistentem prof. Wichterle na katedře plastických hmot a ve své diplomové práci se jako první zabýval přípravou hydrofilních gelů na bázi síťovaných polymerů hydroxyakrylátových kompozitů pro použití v očním lékařství. V roce 1953 přešel na nově zakládanou katedru zpracování kaučuku a plastických hmot k prof. Frantovi, kde se významně podílel na jejím budování, vybavení a pedagogické činnosti. Pro průmysl pracoval na laminátech s vyšší tepelnou stabilitou na bázi tuzemských akrylátů. Navrhl k síťování glykoldimetakryláty, což později vedlo k objevu hydroxyethylmetakrylátu (HEMY), ideální suroviny pro přípravu kontaktních měkkých čoček.

Z knižních publikací se podílel na Technickém použití silikonů (Bažant a kol.), Gumárenských surovinách (Franta a kol.) a skriptech Zkoušení polymerů. Sám je autorem knih Kaučuk a Silikonový kaučuk a z oblasti výtvarného umění Polymery ve výtvarné praxi a Moderní materiály ve výtvarné praxi.

Zájem o umění a estetické cítění (externě přednášel na Vysoké škole umělecko-průmyslové a na Akademii výtvarných umění) přivedly doc. Schätze ke spolupráci s Jiřím Trnkou, pro něhož vyvinul modelovací hmotu Modurit. Spolu s prof. Frantou spolupracoval na populárně vědeckých filmech Hmoty zítřka a Polyvinylchlorid a aktivně se zapojil i do propagace VŠCHT Praha při 250. výročí technických škol v Praze a 20. výročí samostatné VŠCHT Praha výstavou Chemie kolem nás v paláci U hybernů.

Ve vědecko výzkumné činnosti doc. Schätze dominuje výroba a zpracování silikonových kaučuků.

Historie výuky chemie - Osobnosti a události nemá být oslavnou knihou, ani historickým dokumentem, má pouze na shromážděných materiálech ukázat současníkům souvislosti a pomoci budoucím pochopit. Jsme si vědomi toho, že dané téma nebylo zdaleka vyčerpáno. Věříme, že na počátku nových obzorů předáváme pokračovatelům v historii Vysoké školy chemicko-technologické v Praze solidní základ.